Otazníky

Jazyk je trémou dřevěný,

pak jako had se zas kroutí.

Ptát se, to je přece umění,

přes snahu se občas zhroutí.

Někdy je otázka jako šíp,

co do srdce vnikne a bolí.

Jindy zas mysl ti pustoší,

když hloupost náhle tě skolí.

Pokud snad toužíš po vědění,

hledej, koho se nač ptáti.

Jen ten tvou otázku ocení,

nebere ji co času ztráty.

Občas nám takt nic neříká,

vědět vše není vždy nutné.

Když se tě to přímo netýká,

raději mlč, jak když utne.