Životní pouť
Jednou jsi nasedl do svého vlaku,
jízdenku vrazili ti do ruky.
Ještě voní v něm novota laku,
snad nepotkaj tě cestou výluky.
Za oknem krajina míhá se,
stromy kol tratě kynou v ústrety.
Jedeš ve vedru i v nečase,
koleje jsou už dávno vyjety.
Kdo asi před tebou seděl,
v sedadle kupé dvacet pět?
Bude to už mnoho neděl,
ne-li snad mnoho, mnoho let.
Jak rychle tehdy jel ten vlak?
A co lidé v něm, jacípak byli?
A stromy? Měly zelenější šat,
než se očím zvědavým zas skryly?
Otázky, na něž neznáš odpověď,
teď jsi tu sám a slyšíš kol klapání.
Za jízdu zaplatils hotově -
tvůj vlak dál krajinou života uhání.
Ovšem když ještě nebyly vlaky -
a to je má myšlenka prvotní -
lidé přec museli taky,
jít na svou dlouhou pouť životní...
***
Led Zeppelin - Poor Tom
Komentáře
Okomentovat