Úsměv, prosím!

Touto prostinkou rýmovačkou jsem chtěla připomenout, jak velkou moc má úsměv a smích vůbec. Někdy mi připadá, že se lidi na sebe pořád jen mračí a to nikomu na náladě nepřidá. Zkusme se proto víc usmívat a odezva na sebe nenechá dlouho čekat. Ne nadarmo se říká, že s úsměvem se zvládá vše lépe.


Psát o smutku, to je in,
všichni už jsou z toho hin.
Nikomu však nepomůže,
když se bude svlékat z kůže.

Stejně tak nebude stačit,
budem-li se pořád mračit.
Přestaňme už štkát a lkát,
naučme se sobě smát.

Někde je déšť z nebe darem,
vzduch už krásně voní jarem.
Pouštět z očí vodopády,
copak jsou to za nápady?

Úsměv nestojí nic přece,
nerozvodní proudy v řece.
S úsměvem jde všechno snáz,
než když protrhne se hráz.

Trpíte-li známou skepsí,
že vás život žene ve psí,
utřete si slzičku
a pusťte si písničku!
***

Marek Eben - Trampská
(Taková malá inteligentní ukázka toho, že humor nemusí být vulgární a urážlivý. Ani když se jedná o parodii - asi poznáte na koho.)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator