Nekonečné čekání

Život je velká čekárna
na štěstí, na zázraky.
Je jako žena rozmarná,
ta nechá nás čekat taky.

Kdy už, za jak dlouho?
Ptáme se jak zvědavé děti.
A hoříme velkou touhou,
vědět všechno popaměti.

Na prince na bílém koni,
na výnosné zaměstnání.
Na to, až u vrat zazvoní,
starý přítel znenadání.

Na děti, až to jednou přijde,
a na to, jaké budou as.
Na slunce, které ráno vyjde,
a na jeho svit a jas.

Někdy je minuta delší než rok,
jindy se jak vítr přežene.
Závisí na ní každý náš krok,
věřte mi - doslova a písmene.
***
Patty Griffin - Someone Else's Tomorrow

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator