Ve světě virtuální reality
Snad nikdy v minulosti jsme nebyli vystaveni takovému pokušení okusit výhody virtuální reality. Ba co okusit, mnozí z nás si bez ní už nedovedou představit svůj život. Nikdy dříve nebyly naše životy tak ovlivněny technikou a obávám se, že tento trend bude spíš stoupající a jen bude prohlubovat a zvětšovat vztahovou propast mezi lidmi.
Ještě před takovými třiceti lety jsme si nedovedli představit, že budeme s ostatními komunikovat pomocí bezdrátového telefonu nebo mobilu, nesoutěžili jsme mezi sebou, kdo má více přátel na facebooku, nehledali jsme potěšení na internetové seznamce. Dnes to všechno považujeme za naprosto normální součást života. Technické vymoženosti měly přinést usnadnění komunikace, zábavu, odreagování. Ale je tomu skutečně tak? Nezvrtlo se to všechno v náš neprospěch a nevyvolává to naopak pocit osamění a izolace?
Když si dnes člověk chce popovídat, namačká na mobilu pár čísel nebo navštíví internetovou diskusi. Ten, kdo se chce svěřit, vypíše svůj problém na blog. Seznámení chtiví navštíví chat, nebo seznamku a vybírají podle fotografií a údajů, které o sobě uživatelé napsali.
Chcete se bavit? Zapněte si televizi, zajděte do multikina na film ve 3D, stáhněte si na flešku film a pusťte si ho na DVD. Už jste dlouho neviděli své přátele? Najdete je online na facebooku. Potřebujete něco zjistit? Nač chodit do knihovny, máme přece wikipedii. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.
Stali se z nás líní konzumenti. Paradoxem je, že čím víc se svět díky technice zmenšuje, čím víc o sobě "víme", tím méně spolu jsme. Stáváme se osamělými poutníky v nepřehledném světě drátů, dotykových obrazovek, klávesnic a reproduktorů. A jak doba pokročila, většina nás dospělých zjišťuje, že jejich realitu z velké většiny tvoří práce a po ní následuje samota. I když dnes už lidé ve vyspělých zemích nemusí fyzicky tak dřít, jako tomu bylo dříve, jsme více vystresovaní, vyždímaní a uhonění.
Ale proč? Čím je život díky technice jednodušší, tím je vztahově složitější. Většině z nás chybí lidské teplo a vlídné slovo, chybí nám fyzický kontakt s blízkými a přáteli. Pracujeme do úpadu proto, abychom si splnili svá přání, a pak se z jejich naplnění neumíme ani radovat, nebo je s někým sdílet. Stavíme do popředí úspěch a peníze jako nejvyšší metu, ale zapomínáme aktivně odpočívat. Nechceme být sami, ale nemáme čas s tím něco udělat.
Nedávno jsem se začetla do diskuse pod jedním článkem, který kritizuje fungování internetových seznamek. I seznamování je dnes záležitostí tržní a někdy se při takovém výběru partnera lidé chovají jako při nákupu nového spotřebiče. Pokud se jim nezdá bezvadný a dost úsporný, tak ho jednoduše přehlédnou a jdou hledat svůj vysněný ideál dál. Stejně to dopadá, když jejich protějšek během vztahu začne vykazovat nějaké vady - místo "opravy" ho odhodí a "koupí" nový. V reálu to často dopadá tak, že se ti lidi prostě neseznámí, protože jejich požadavkům nikdo nevyhoví, nebo to zkouší dál a dál, až se z toho stane jakýsi sport a vyžití. Zejména muži se pak rádi chlubí svými zářezy v podobě švarných milenek na jednu, či dvě noci.
Ono by se zdálo, že navazování vztahů nikdy nebylo jednodušší. Jste sami? Hezky se vyfoťte, sesmolte pár vět o sobě a hoďte to na portál. Pak už jen čekejte, klikejte a pokud jste pěkná dívka, za pár dnů budete mít plný vzkazník. Ale pokud jste realistka, je vám jasné, že většina odpovědí pochází od "lovců", kteří zkouší, jestli vás nedostanou do postele, a nebo od úchylů (chci být tvůj pejsek a nechat se bičovat vodítkem).
Ve virtuálním světě se právě takoví lidé pohybují jako ryby ve vodě. Reálné nebezpečí prozrazení nehrozí, navenek mohou být někým úplně jiným. Anonymita jim ale dodává odvahy, je to určitý druh adrenalinu.
Právě ta anonymita, to, že si můžeme hrát na někoho jiného, absence studu a slušnosti (což se už považuje málem za přežitek) - to jsou podle mě hlavní zápory virtuální reality. Navíc hrozí nebezpečí, že budeme víc žít ten smyšlený život, než svůj skutečný. Jsme zahlceni milióny informací, ale vlastně skoro nic nevíme. A hlavně - i když se počet lidí na světě neustále zvyšuje, jsme sami.
Komentáře
Okomentovat