Je Karel pankáč?

Už zítra konečně skončí štvanice na voliče, plakáty s držkami kandidátů zapadají sněhem a časem je překryjí nabídky slev z OBI a Kauflandu. Budeme poprvé v historii moci rozhodnout, který ze dvou vybraných politiků usedne na Hrad coby prezident. Bude to pankáč Karel?
Vážení přátelé, vůbec nechápu, kdo přišel na nápad udělat z knížete Karla punkera. Punk je hudební hnutí, které se vyznačuje odporem vůči autoritám, politice, konvenci, komerci. Slovo punk samotné znamená v angličtině výtržník. Punkeři se ztotožňují s dělnickou třídou, jsou to děti ulice, které protestují proti zkostnatělým názorům a postojům většinové společnosti.
Copak dosavadní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg může mít něco společného s tímto hnutím? Ne, je to jen šikovný reklamní tah. Je to útok na nízké pudy a na potřebu patřit do stáda ovcí, které nosí placku se zprzněným motivem z debutového alba Sex Pistols. Věřím tomu, že většina lidí tohle album nikdy pořádně neslyšela, ale když ono to vypadá tak in. Karel má číro, Karel je rebel a my, kteří ho volíme, taky.
Ovšem Karel je hlavně členem vlády, která za svou dobu působení sklidila mnoho kritiky. Vlády, která systematicky ožebračuje národ, tuneluje, co se ještě vytunelovat dá, přidává si tisíce v době, kdy platy stagnují a ceny geometricky rostou. Kdyby byl Karel opravdový punker, tak by jim ukázal Fuck Off, rozkopl by pár židlí ve sněmovně a odkráčel středem. Nic by se sice nevyřešilo, ale byl by to čin hodný obdivu.
Pro ty, jejichž jemné city se neztotožňují s touto představou, je tu ovšem ještě další tvář tohoto kandidáta. Je jím hodný děda, roztomile žvatlající, usmívající se a neméně roztomile podřimující. Představte si, že byste přišli do práce, hodili si šlofíka na poradě a kdyby vás někdo vzbudil, tak byste bezzubě zašišlali, že nespíte, ale přemýšlíte. Většina si to ani představit nedovede, protože je jim v práci neustále vtloukáno do hlavy, že mají být rádi, že vůbec tu práci mají a jestli se jim něco nelíbí, tak za dveřmi čeká deset nezaměstnaných, kteří budou vděčně dělat cokoliv.
A poslední Karlovou devizou je jeho aristokratický původ. Všichni jsou vedle z toho, že by presidentem mohl být kníže a představují si, že už jen ten titul samotný je zárukou jeho lidských kvalit.
Takže tu máme knížete s čírem punkera a vizáží dobráckého dědouška. Čili vybrat si mohou všechny věkové skupiny - od mladých po staré. A je věru těžké odolat, když na vás z každé strany vykukuje rozesmátý knížecí ksicht. Už aby to skončilo, protože jinak se z toho věru zblázním. Já totiž knížete rozhodně volit nebudu - už jen pro tu nechutnou propagandu.
P.S. Pokud jste masochisti, tak doporučuji poslechnout si oslavnou píseň Bereniky Kohoutové s názvem Volím Karla.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator