Zavři oči, brouku

Právě se chystám péct a vytahuji mouku ze spíže. Říkáte si, jak to souvisí s tématem Zavři oči, otevři mysl? Čtěte tedy dál a nepochybujte o mém duševním zdraví. Dnes to bude specifický pohled na záškodníka, lebedícího si v hlavní surovině na vánočku, která snad už odpoledne bude zdobit náš sváteční stůl.

---

Zavři svý oči, brouku,

nenič mou hladkou mouku!

Kdopak tě do pytle nasadil,

na mou inteligenci příliš nevsadil.

Ale to se chytrák spletl velice,

vždyť tebe měly zobat slepice!

Teď můžeš otevírat mysl svou,

i když o její existenci se vědci přou.

Hádám, že máš mozek plný lepku,

já zas ze zničené mouky depku.

Teď ovšem nastane okamžik ten,

kdy půjdeš z pytlíku hezky ven.

Nejprv tě na sítu zachytím,

pak i tvé druhy z mouky vymýtím.

Měj radši očka svá zavřená,

ať neroztřesou se ti kolena.

Nastane fáze tvá poslední,

zhyneš ty i ti tví druzi nezbední.

Naposled pomysli na tento svět,

za chvíli budeš v broučím nebi pět.

Jó, hochu, uvidíš všechny svaté,

než předají tě kmotře Zubaté!

Snad tedy ten pohled za to stál,

no a já vytáhnu na těsto vál.

(P.S. Nevěřte, že tento příběh se stal,

mám novou mouku - bez brouků, zdar!)