Janis Joplin - Turtle Blues
Jsem mizerná, mizerná ženská
Žádnýmu chlapovi nepřinesu nic dobrýho
Mužskej je pro mě vycházková hůl
A nikdy se k němu nechovám fér
Jednou jsem měla milýho
A ten mi slíbil všecko na světě
Povídám mu: Miláčku
Přines mi slunce, běž a nasbírej hvězdy z oblohy
A dělej, chci to právě teď!
Říkám si, že jsem jako ta želva
Která se schovává pod tvrdým krunýřem
Všimni si, že jsem důkladně chráněná
Znám tenhle svinskej život až moc dobře
(překlad, Petr Dorůžka)
Rok 1970 byl pro hnutí hippies tragický - odešly dvě hlavní osobnosti její scény. Jimi Hendrix a Janis Joplin, která svého kolegu následovala jen o pár týdnů. Oba muzikanty spojovala touha prožít naplno každičký okamžik, divošsky a nespoutaně, i za cenu vlastní smrti.Janis si spojujeme nejspíš s jejím nezaměnitelným sexy chraplákem, nevyumělkovanou, ale přesto svým způsobem krásnou ženskou, která dokázala rozdávat radost a štěstí plnými hrstmi. Možná až moc - chtěla si užívat bezbřehé svobody a všeobjímající lásky. Za její krátký život se v jejím náručí vystřídala hezká řádka mužů - z těch slavných to byl kupříkladu Jim Morrison, Country Joe a i Jimi Hendrix.
Jimiho prý opravdu milovala, spojoval je společný osud. Oba byli divocí a zároveň zranitelní, geniální i blázniví a oba zemřeli v sedmadvaceti letech. A oba ve své smrti byli sami.
Z rozhovorů, které Janis po Henrixově smrti poskytla, je zřejmé, že ji připravil o prvenství : "Jsem zvědavá, jestli kolem mý smrti bude taky takový povyk. Nemohu umřít ve stejný rok, jako on, protože on byl větší hvězda. To snižuje moje šance. Dvě rockový hvězdy nemůžou umřít v jeden rok."
Bohužel mohou. Dnes je tomu dvaačtyřicet let, co byla ve svém apartmá číslo 105 losangeleského hotelu Landmark nalezena mrtvá Janis Joplin. Křehká duše, ukrývající se pod drsnou slupkou, jak ostatně zpívá i ve své písni Turtle Blues.
Komentáře
Okomentovat