Co si sbalit do Maroka?
Ode dneška přesně za dva týdny odlétáme s Lucií do Maroka (moje hodná dcerka mi plní přání a já jí tímto ještě jednou moc a moc děkuji) a je čas pomalu přemýšlet o tom, čím naplnit zavazadlo. Náš výlet bude zahrnovat asi dvoudenní pobyt v Marrakéši, cestu přes Essaouiru, Ouarzazate do M'Hamidu el Ghizlane, kde budeme tři dny na festivalu nomádské kultury s ekologickým zaměřením, o kterém jsem se tu už zmiňovala.
Jmenuje se Taragalte a je to poměrně nový festival, založen byl v roce 2009. Letos se na něm představí mimo jiné i kultovní Tartit, kteří oslnili Roberta Planta na Festivalu v poušti v Mali v roce 2003. Jejich transovní hudba, kterou dopňují ženské vokály, je autentickou předlohou pouštního blues, jež hrál Ali Farka Touré a také má sociální podtext. Ženy etnika Tuarégů, z něhož Tartit pochází, mají totiž na rozdíl od zbytku islámského světa rovnoprávné postavení s muži - nosí odhalené tváře, mají hlavní slovo při výběru partnera i možnost rozvodu (pro muže s degradujícím společenským dopadem). A jelikož je ústředním tématem festivalu Taragalte život žen na Sahaře, budou Tartit se svými éterickými ženskými hlasy, doprovázenými tradičními tendé (bubínky), loutnami a kytarami jistě skvělou volbou.Asi nemusím říkat, jak moc se těším na těch čtrnáct dnů, strávených v Maroku. Budou ve znamení cestování po této krásné zemi s proměnlivou krajinou i starobylými městy, poznávání jiné kultury a zvyků, nasávání atmosféry trhů s spletitých uliček ve městech i procházek v poušti a oáze na festivalu. Ochutnáme proslulý marocký čaj, těším se i na tajine, typické marocké jídlo z dušeného masa a zeleniny, zkrátka, je toho spousta, na co se těším.
Lucie mi na své nedávné návštěvě přivezla ukázat perfektního pomocníka - knihu s názvem Průvodce po Maroku, ve kterém se dá najít spousta užitečných tipů a díky němuž snad cestování zvládneme v pohodě. Rady z průvodce si tedy beru k srdci při balení a doufám, že na nic nezapomenu.
První zásadu, kterou při plnění zavazadla musím dodržet, je předepsaných dvacet kilo. Bude rozumnější mít ho lehčí, protože předpokládám, že si něco koupíme, takže musím volit opravdu pečlivě, co sebou vzít a co ne. Počasí na jihovýchodě Maroka bude i v listopadu teplé (něco kolem pětadvaceti stupňů) a pršet by mělo minimálně (i když vyloučeno to není, předloni na Taragaltu byl déšť tak silný, že naplnil bývalé koryto řeky).
Zde tedy můj seznam, který by měl být orientační:
Oblečení - v Maroku je třeba dodržet jistou míru cudnosti, proto se nedoporučují krátké sukně, ženy by neměly nosit ani kraťasy. Nejlepší je přizpůsobit oblečení zvykům místních.
Samozřejmě si nebudu kupovat tuniku až na zem, ale vhodné je vzít si pohodlné funkční kalhoty, které jsou v případě promočení rychleschnoucí a taky prodyšné a nemělo by v nich být vedro. Dalším kouskem mého cestovního šatníku budou obyčejné plátěné kalhoty, nebo dlouhá sukně.
Důležitá je bunda - pro tento účel jsem si koupila už v létě pěknou a praktickou bundu, která v případě menšího deště nepromokne, má kapuci a zateplený softsheelový vnitřek. Přece jen se dá očekávat, že výkyvy teplot mohou být značné a večery už chladné.
Trekovou obuv jsem dostala už k loňským narozeninám od Lucie - praktický dárek s jasným účelem. Obuv je samozřejmě nejdůležitější, protože špatné boty můžou způsobit při cestování nejeden problém. Kromě nich si ale přibalím do krosny i sandály. Do trekových bot jsou vhodné kvalitní funkční ponožky, které odvádí vlhkost, noha se v nich nepaří a jsou maximálně pohodlné.
Trička s krátkým a dlouhým rukávem - předpokládám, že ty s krátkým budou nejpraktičtější. Dají se nosit samostatně, nebo pod bundou, či mikinou. Trika s dlouhým rukávem si vezmu na spaní - budeme totiž používat spacák (na festivalu ve stanu, ve městech i v hotelech). Kromě toho jsem si koupila do spacáku levné bavlněné legíny.
Pak je dobré mít i něco na hlavu - třeba šátek. Každopádně si šátek vezmu, je lehký, ale počítám s tím, že si koupím něco přímo tam. No a samozřejmostí je spodní prádlo.
Další vybavení
Spacák budu mít půjčený od Jirky - je úplně obyčejný, žádný luxus, ale postačí. Nejedu na výpravu na severní pól.
Krosna - dědictví to po Lucii. Koupila si novou, takže její stará přítelkyně (co se toho spolu nachodily!) mi bude dělat dobrou společnost.
Batoh - na výlety i do letadla je důležité mít příruční zavazadlo
Ledvinka, nebo něco na tělo, kde budou uložené peníze a doklady!
Fotoaparát, náhradní baterky do něj a nabíječka - samozřejmě se budu snažit zachytit krásu Maroka i na fotkách, byla by škoda zapomenout toto důležité vybavení. Zásuvky v hotelech by neměly vyžadovat redukci, ale i tak si sebou vezmu nějaké náhradní baterie. Člověk nikdy neví.
Budík - když jsem si přečetla v průvodci, že by bylo dobré mít sebou budík, smála jsem se tomu, ale když se nad tím zamyslíte, není to vůbec od věci. Spoléhat na buzení mobilem v místech, kde třeba nechytnete signál, by asi byla lehkomyslnost.
Kapesní nožík, nůžky - asi jasné
Toaletní potřeby - zapomenout nesmím hlavně na zásobu vlhčených ubrousků, krém na obličej a dámské hygienické propriety (kdo by to tam pak sháněl, že?), antiperspirant. Sprchový gel, šampon, hřeben, pasta, tyčinky do uší, toaletní papír a kartáček jsou samozřejmostí.
Ručníky - Lucie nám koupila rychleschnoucí, což bude praktické zejména při přemisťování. Mokré ručníky v krosně nadělají pěknou paseku.
Léky - důležitá součást výbavy! Kapky do vody na její desinfekci, tablety proti průjmu, něco od bolesti, kapky do očí, pamatovat je třeba i na to, že díky klimatickým změnám můžete dostat rýmu, kašel, může vás škrábat v krku, nebo můžete mít teplotu. Na namáhané svaly nějaký gel, náplasti, desinfekci na rány. Dále je dobré vzít si probiotika, které upraví trávení - beru je už předem. Zamluvenou mám domácí slivovici, která by měla pomáhat na likvidaci bacilů všeho druhu. Doufám, že po ní neoslepnu.:-)
Jídlo - jako nouzovku je dobré mít sebou aspoň nějaké tyčinky. Koupila jsem si corny. A ještě je třeba počítat s pořádnou svačinou na cestu tam - letíme přes Itálii, kde budeme přestupovat a několik hodin čekat na letišti. A nesmím zapomenout ani na žvýkačky a bonbóny do letadla!
Pláštěnka - navzdory přesvědčení, že pršet nebude, je dobré si ji vzít. Nakonec může sloužit i jako podložka na sezení někde venku.
A dále: Bloček a propisku(y), peníze na útratu (eura, v Maroku se smění na dirhamy), pas!!!, mobil s nabíječkou, empétrojku (na cestách se bude hodit, hlavně ve vlaku do Prahy), špunt do umyvadla (prý ho nemívají ani v lepších hotelech), cestovní balení pracího prášku (originál, protože jinak vám ho vysypou), papírové kapesníky, PRŮVODCE, baterku, sluneční brýle, možné jsou i drobné dárky pro místní děti (mají rády propisky a pastelky). V průvodci psali, že k základní výbavě patří i kondomy, které v Maroku nejsou moc kvalitní a spolehlivé:-).
Hlavní je samozřejmě dobrá nálada, zdravý rozum, obezřetnost, dávat pozor na štíry v poušti (nezapomenout vyklepávat ráno obuv a večer spacák), ve městech na drogy (nechtěla bych trávit v marockém vězení pět měsíců až pět let), falešné průvodce a podvodníčky, naučit se pár frází marocké arabštiny. A snad už to bude všechno. V Maroku strávíme čtrnáct dní a náš pobyt zakončíme opět v Marrakéši.
Tak nám držte palce, ať při balení nic nezapomeneme. A snad někomu z vás bude jednou podobný seznam k užitku!
Tartit (Tihar Bayatin) - tohle by mě naživo asi uvedlo do hypnózy...
Komentáře
Okomentovat