V listopadu vyjde na DVD kultovní koncert Zeppelinů z roku 2007

Před pěti lety mezi fanoušky Led Zeppelin na celém světě zavládlo vzrušení. Jejich milovaná kapela se po dlouhých sedmadvaceti letech sešla, aby v londýnské O2 Aréně 10. prosince 2007 uctila památku zakladatele firmy Atlantic a svého dlouholetého producenta Ahmeta Erteguna. Tato zpráva rozjela vlnu šílenství a téměř dvacet milionů lidí z celého světa zatoužilo na vlastní oči spatřit legendu rockové hudby šedesátých a sedmdesátých let.

Zajímavé je, že fámy o "sjednocení" Led Zeppelin kolovaly v éteru už od začátku roku 2007. Hovořilo se o společném vystoupení tria Page-Plant-Jones, doplněném synem zesnulého bubeníka J. H. Bonhama Jasonem, které se mělo konat 17. dubna v New Yorku. Z toho ovšem sešlo a v srpnu se objevily další spekulace - na internetu se v srpnu 2007 začaly prodávat lístky na čtyři avizované údajné koncerty, které stály kolem 300 liber. Šlo samozřejmě o podvod.
Třináctého září 2007 promotér Harvey Goldsmith i kapela Led Zeppelin potvrdili, že skutečně odehrají společné vystoupení - původní termín byl 26. listopadu 2007. Okamžitě po vyhlášení termínu se o objednání vstupenek se pokusilo neuvěřitelných dvacet milionů lidí - pro představu, je to zhruba polovina populace Austrálie nebo Sýrie. V jednu chvíli na internetu bylo přijata objednávka od 80 000 lidí a server se na čtyři dny zhroutil.

Situaci nakonec vyřešila přísná opatření - o lístky na Zeppeliny se na internetu losovalo, jelikož kapacita londýnské O2 Arény je tisíckrát menší, než byl původní zájem. Samozřejmě se mezi zájemci o vstupenky našla spousta chytráků, kteří na této ojedinělé akci chtěli vydělat tučný peníz - proto organizátoři přijali tato opatření, která měla zaručit, že se na koncert dostanou pouze ti lidé, které vybere počítač a kteří na něj opravdu půjdou - k tomuto účelu byli vybaveni ještě identifikačním náramkem. Jen pro zajímavost uvádím, že na vystoupení se dostali dva Češi - fanoušek Petr Bajgar se svou ženou.

Ovšem ještě než se vystoupení uskutečnilo, stala se nehoda - měsíc před tím si Jimmy Page zlomil malíček (tvrdil, že při práci na zahradě, což u některých lidí vyvolalo údiv, že se slavný kytarista hrabe v hlíně). Koncert byl odložen na dobu, kdy bude Page v pořádku a na internetu zlé jazyky tvrdily, že jde pouze o honění času a výmluvu. Tvrdily také, že na to, aby se Page dostal do formy, v jaké byl na konci éry Led Zeppelin, by si musel zlámat postupně všechny prsty na rukou i nohou. Koncert byl přesunut na 10. prosince a škarohlídové se těšili na fiasko stárnoucích rockerů, zatímco fandové, kteří vlastnili vstupenky, stříhali metr a nemohli se dočkat.

Ten prosincový večer ovšem Zeppelini vytřeli zrak všem pochybovačům a předvedli výkon, který předčil všechna očekávání. Intenzivní dvouhodinové show se účastnilo 22 000 fanoušků z padesáti zemí světa - jak Plant vtipně připomněl, když uváděl Kashmir jako padesátou první zemi. Kapela zahrála dokonce i kultovní Stairway To Heaven, píseň, které se Robert Plant dlouhá léta cíleně vyhýbal (právě pro její proslavenost a proto, že ji po něm fanoušci neustále vyžadovali).
Plant byl ve vynikající hlasové formě a prokázal i notnou dávku hlasového umění a elegance, se kterou si poradil i s těžkými pěveckými party. Jimmy Page upustil od obvyklých exhibicí a soustředil se na celkový zvuk a skvělé riffy, které hrdě sázel jako kouzelník do noci. John Paul Jones se ujal piána v kouscích, jako No Quarter, nebo Trampled Underfoot - jinak se držel rytmu bicích. Jason Bonham se své role náhradníka zhostil s nadšením - a jeho táta by z něj určitě měl radost. Postrádá sice onu dravou údernost, jíž se mohl chlubit Bonzo, ale bylo znát, že do skupiny perfektně zapadl a zná její repertoár dokonale.

Kritiky nešetřily chválou, označily vystoupení za koncert století a víc než kdy jindy se spekulovalo o znovuobnovení Led Zeppelin. V pozdějších letech se vyrojila spousta fám, které přiživovali nadšení fanoušci - na jejich straně byli i Jimmy Page a J. Paul Jones, kteří uvažovali o turné a nové desce. Ovšem všem těmto fámám dal sbohem Robert Plant - v té době koncertoval s Alison Krauss a vydal album Raising Sand, které bylo mimořádně úspěšné - posbíralo celkem šest cen Grammy. Pro Planta to byl obrovský úspěch a vědomí, že jeho hudbu lidé přijímají přinejmenším stejně dobře, jako staré hity Zeppelinů. Nechtěl se už vracet do minulosti s vědomím, že by ztratil svou uměleckou svobodu, budovanou spoustu let. Turné Led Zeppelin slibovalo sice závratné výdělky, ale také spoustu stresu a zodpovědnosti.

Robert Plant si po koncertě v O2 Aréně tohle všechno velmi dobře uvědomoval - a podle jeho slov se mu z představy turné Led Zeppelin udělalo nevolno. Nedokázal si představit znovu ten kolotoč - obrovské haly, natřískané řvoucími davy, každý večer stejný repertoár... Není se proto čemu divit, že odmítl nabídky kolegů na společné vystupování a pomalu celá fáma utichala.

Fanoušci Zeppelinů se tedy alespoň domáhali oficiálního záznamu z prosince 2007. Celých pět let čekali, aby se letos 17. října dočkali celosvětové premiéry DVD, které se bude promítat ve vybraných světových kinech. V dnešní Mladé frontě Dnes jsem četla, že jsou v jednání i kinosály u nás - snad se tedy dočkají alespoň Pražáci (jak jinak). My ostatní si počkáme do devatenáctého listopadu, kdy záznam vyjde oficiálně na DVD. Budeme moci obdivovat umění pánů Page, Planta, Jonesyho i mladého Bonhama v písních, jako jsou Good Times, Bad Times, Ramble On, Black Dog, In My Time of Dying, For Your Life, Trampled Underfoot, Nobody's Fault But Mine, No Quarter, Since I've Been Loving You, Dazed and Confused, Stairway to Heaven, The Song Remains the Same, Misty Mountain Hop, Kashmir, Whole Lotta Love a Rock and Roll. Doporučuji si datum devatenáctého listopadu zapsat do kalendáře! DVD ve výborné kvalitě bude určitě stát za to.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator