Proč vařím zeleninové poléfki

"Polévka je grunt, ostatní je špunt!" říkávaly naše babičky i maminky. Bez polévky byl oběd nedokonalý a neúplný. Správně zvolená polévka příjemně navnadila k hlavnímu jídlu, zahřála žaludek a dodala tělu potřebné tekutiny a vitamíny. Jenže - která mladá hospodyňka dneska vaří každý víkend polévku? Spíš je trendem udělat nějaké lehké hlavní jídlo, hlavně aby nebylo moc složité na přípravu a je to. Svou roli hraje samozřejmě také cena surovin - a v dnešní době krize už asi většina z nás hlídá výdaje za jídlo. No a právě to, že dnes musíme začít víc přemýšlet, co a jak budeme vařit, aby to bylo nejen zdravé a dobré, ale i cenově dostupné, nás nutí obracet se k starým receptům. Budeme se zkrátka vracet víc k domácí přípravě pokrmů, abychom alespoň trochu ušetřili. Přece jen navařit hrnec zeleninové polévky vyjde levněji, než koupit k večeři hotovou pizzu. Pro mě znamená navařit hrnec polévky z brokolice nebo květáku minimální investici s maximálním efektem. Jirka se po ní může utlouct a sám postupně celý hrnec likviduje. Mám záruku, že se pár hodin nebude ptát, co je doma k jídlu.

Když se podíváte na nadpis mého článku, nejspíš vás, co se vyznáte v pravopise, napadne, že tam mám chybu. Ano, je to záměrné. Vzpomněla jsem si totiž na neodolatelnou čarodějnici v podání Ivy Janžurové, která na své vynikající poléfki lákala pocestné, aby jí pak sloužili. Pohádka se jmenovala Strach má velké oči a mimo Ivy Janžurové v ní hrál ještě Bujón Kujón Rudolf Hrušínský. Možná že někteří z vás mladších jste ji ještě neviděli. Což je velká škoda, protože oplývá vtipem a skvělými hereckými výkony. Tak si dejte polévku a k tomu si kousek pusťte:

Brokolicová polévka

Postup přípravy je jednoduchý:

Brokolici uvaříme v osolené vodě doměkka, zahustíme zásmažkou z másla a hladké mouky, zalitou mlékem, nebo smetanou a dochutíme muškátovým květem, zeleninovým bujónem a pepřem. Polévku pak rozmixujeme a podáváme.

***

Článek je součástí soutěže Za barem II, zadání 47.