Kdo je hvězdou roku 1976?

Trochu netradičně začínám svůj článek otázkou, na kterou by měli znát odpověď všichni, kdo hlasovali v anketě o píseň roku 1976. Takže kdopak to asi je?
Za A - může to být Led Zeppelin s Achilles Last Stand.
Nebo za B Eagles a Hotel California.
A do třetice Ramones a Blitzkrieg Bop.
Kdo tvrdí, že bé je správně, má pravdu. Výhercem ankety roku 1976 se stali Eagles s písní Hotel California a 26 hlasy! Mě osobně trochu mrzí, že to nejsou Zeppelini, ale pravda, ti už mají do konečného souboje jistá dvě místa, takže by byla škoda nedat prostor i dalším skvělým písním. A tou bezesporu Hotel California je.
No a když už jsme u těch Zeppelinů, patří jim hned druhá příčka. Získali od vás dvaadvacet hlasů a to je slušný počet. Další místa už se obešla bez fanfár.
Třetí jsou Queen a Somebody to Love s deseti hlasy. Ještě ve chvíli, kdy jsem začala psát tento článek, měli hlasů devět. Fajn, je to hezká skladba a to poslední kliknutí jí alespoň zajistilo, že se o třetí příčku nemusí dělit s Davidem Bowie a jeho Station to Station a s Rush a skladbou 2112 z kultovního stejnojmenného alba. Ti jsou bramboroví a mají po devíti hlasech.
Páté místo si zajistili Ramones. Blitzkrieg Bop - zrovna tuhle písničku jsme poslouchali s Jirkou před začátkem koncertu Rise Against v Praze. Vím, že Ann-Ihilation by bývala ráda, kdyby Ramones vyhráli, ale já jí říkala, že nevím, nevím. Mají sedm hlasů.
Rory Gallagher je (nebo tedy přesněji řečeno byl) irský muzikant - kytarista a zpěvák, který se v hudbě pohyboval od svých patnácti let. Byl to bluesman s úžasným charismatem a stylem hry. Tento pán už je od roku 1995 na pravdě Boží, ale zůstala nám tu po něm spousta skvělých písní. Jednou z nich je Do You Read Me, již jste ocenili šesti body.
More Than a Felling od skupiny Boston je taková líbivá skladba, kterou často uslyšíte v rádiu. Mám ráda její melodický úvod, pak už to sice není žádná pecka, ale přece jen - myslela jsem, že bude šlapat na paty Eagles. No a spletla jsem se. Má čtyři hlasy.
Tom Waits a jeho Tom Traubert's Blues od vás získali jen tři hlasy a Bob Dylan s Hurricane dokonce pouze jediný. Někdo musí být poslední, ale zrovna tihle dva pánové si to nezasloužili. Nakonec, kdo by si to zasloužil? Všechny písničky byly skvělé. A teď už se budeme chystat na další rok (1977, to nám to letí) a pustíme si, ehm.... no, Led Zeppelin. Co byste ode mě mohli čekat? Ale abyste neřekli, dáme si jinou skladbu z alba Presence a tou bude Nobody's fault but mine. A dáme si ji hezky naživo z Knebworthu z roku 1979. Užijte si ji a dobrou.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator