Čtyřletý

Moji milí, věrní i nevěrní, stálí i náhodou zabloudivší čtenáři! Je mi velkým potěšením oznámit vám, že dnes se tento blog dožívá úctyhodných čtyř let. V lidském věku je toto číslo zanedbatelné, ovšem zde, ve virtuálním světě, je můj bloček již zasloužilým kmetem.

Co si musel za ta léta se mnou chudák vytrpět! Jeho původní dětskou tvářinku jsem několikrát podrobila plastice, zmalovala ji k nepoznání a krmila ho výživnými i jalovými články, v nichž jsem testovala svou schopnost psaní. On mi to oplácel svou věrností - vždy jsem ho našla na svém místě a vždy byl ochoten se mnou sdílet i ty nejšílenější nápady.

Jak rostl, měnil se i jeho obsah - samozřejmě, jak jste asi poznali všichni, byl zasvěcen mému hudebnímu a lidskému idolu Robertu Plantovi. Tento člověk si podle mého zaslouží obdiv za to, co v hudbě dokázal - nejen pod křídly své mateřské vzducholodi, ale především na své samostatné hudební pouti. Bylo pro mě zajímavé pustit se po jeho stopách a zkoumat všechno to, čím za mnoho let v hudební branži prošel. Díky této cestě jsem potkala mnoho dalších zajímavých skupin a hudebníků, které bych sama možná nikdy neobjevila. A tak se i blog začal rozrůstat o informace o těchto objevech - zapletla jsem je neobratně do velké kytice svých zájmů.

No a jak jsem se pomalu zabydlovala v tomto nepřehledném světě, zatoužila jsem k hudebním článkům přidat i něco z vlastní hlavy. Často tedy testuji vaši výdrž výplody své mysli v článcích, které podle mě občas postrádají hlavu i patu, ale kupodivu se stále objevují ve výběru na téma týdne. Možná někoho těmito hlody odradím, možná si někdo pomyslí něco o mém duševním zdraví, ale věřte tomu, že to dělám z čiré radosti a proto, že mě to baví. A taky - proč to nepřiznat - těší mě vaše komentáře.

Tak tedy, můj milý blogu, přeji ti k dnešnímu výročí všechno nejlepší, hodně spokojených čtenářů a také co nejvíce událostí, týkajících se Roberta Planta. Ten totiž zůstane tou hlavní osobou, které se tu chci věnovat a všechny, které to bude zajímat, bych chtěla i nadále informovat o všem novém kolem něj.

Robert Plant v roce 2006 na Colours of Ostrava hraje se Strange Sensation Win My Train Fare Home. Mám takový pocit, že ty blond vlasy v první řadě jsou moje:-)