Venuše

Homo Sapiens družku za vlasy si vleče,

tahle mu snad z jeskyně už neuteče.

Bude jeho oheň střežit a žvýkat kůže,

zuby silné má, tak snad tento úkol zmůže.

---

Možná taky umí připravit steak z mamuta,

a bude přítulná a vůbec ne nad(m)utá.

Vypadá krásně, prsa visí jí až na pupek,

silná stehna, nad nimi slibný výstupek.

Tuhle babu bude mu každý u nich závidět,

s ní zplodí dětí kupu určitě co nevidět.

Slíbil jí, že když bude rozhánět jeho splíny,

nebude líný uplácat jí sošku z hlíny.

To kolega Mamutík se tuhle pěkně nachytal,

a dotáhl hubeňoura, co hrozný pohled naskýtal.

Než by ji vykrmil, aby vypadala hezky zavalitě,

to by dřív jeho mužnost zašla na úbytě.

A co na to všechno říká krásná Venuše?

Ta konstatuje s klidem, rozvahou a suše:

"Jak roztomile naivní je ta mužská sebranka,

copak neví, že žena, toť věčná hádanka?

Povíme si to tak za třicet tisíc let,

pokud tedy vůbec bude existovat svět.

Teď se nedočkavě ženou za kyprou ženou,

ale ještě neví, jak budou lačnit za hubenou."