Má cesta za čajem

Pití čaje bylo u nás doma bráno spíš jako povinný rituál - hrnek s vymáchaným Pigi sáčkem k snídani, ve školní jídelně nenáviděná břečka s mlékem, kterou jsme odnášeli nedotčenu k okénku a sklízeli za to nevrlý pohled dohlížející soudružky učitelky. V době, kdy jsme bývali nemocní, to byl buclatý hrnek s kouřícím bylinkovým nápojem, který nám maminka servírovala až do postele. A když jsme byli nemocní jen naoko, tak se do toho ještě teplého čaje namáčel teploměr - a uhlídej to pak, aby rtuť nevyletěla příliš vysoko, případně neutekla úplně.

Všední a obyčejný - to býval čaj v dobách mého dětství. Však při pohledu do regálů v obchodech člověk našel s bídou tři druhy černého čaje, které měly podobně odpornou pachuť a dochucovaly se medem a citronem, aby byly vůbec k pití. Jednou ze specialit byl takzvaný Express Tea, což byl zvláštní, hodně tmavý sirup, který po zalití horkou vodou připomínal trochu rumovou tresť, ale čaji se v žádném případě nepodobal.

Pravý čaj se dal sehnat možná tak v Tuzexu, kam jsme chodili okukovat značkové džíny za 100 bonů a kupovat barevná voňavá mýdla s obrázkem růží. Nevím, v té době mě nikdy nenapadlo po něm toužit - co jazyk nepozná, po tom duše neprahne.

O mnoho let později, když se otevřely brány na Západ, se obchody naplnily nepřebernou spoustou různého zboží s cizojazyčnými nápisy. Najednou tu byla spousta barevných lákavých krabiček s čaji, byla tu i spousta obchůdků, kde se daly koupit sáčky jednotlivě a ochutnat tak více druhů. A protože se otevřely brány nejen na Západ, ale i na Jih a Východ, objevily se i čaje s vůněmi dálek i podniky, kde vám takový šálek čaje připravili. Byly to čajovny, dnes už všední součást každého většího města.

Čajovny se staly centrem (nejen) mládeže, která se v nich scházela nejen na svůj šálek dobrého nápoje, nebo siestu při vodní dýmce. Do čajoven se chodilo "randit", číst, studovat i povídat.

Propadla jsem jejich kouzlu, tajemné atmosféře i vůni, která je obklopovala. Chodívaly jsme v těch dobách s dcerou rády do ostravské čajovny Na větrném kopci. Po příchodu jsme odevzdaly boty do šatny a oddaly se slastnému povalování v setmělém prostoru, kde zněla tichá orientální hudba, vznášela se oblaka vonného dýmu ze zapálených vodních dýmek a na nízkých stolečcích hořely tiše svíčky. Z rozsáhlého čajového nápojového lístku jsme si dlouze vybíraly - dát si dračí oči, bílou opici, nebo snad čaj, uhlazený proudy plynoucího času? Polehávajíc na polštářcích jsme usrkávaly lahodný nápoj a snily o dalekých krajích, které jednou navštívíme. V přilehlém obchůdku s oblečením a dalšími orientálními proprietami jsme obdivovaly krásné vzory šatů a dlouhých sukní, voňavé krabičky s tabáky, lehounké šátky i nejrůznější hudební nástroje a také vystavené dýmky. Jednu jsme si brzy pořídily domů - bylo tak příjemné dát si po celodenním shonu nahřát uhlík, nacpat korunku pokaždé jinou směsí a pak v klidu relaxovat a povídat si. Z keramické konvičky na stole jsme si dolévaly zelený čaj s mátou (takzvaný Tuarég), poslouchaly u toho z přehrávače oblíbenou muziku a bylo nám fajn. Tato posezení s dobrým nápojem se pro mě stala symbolem uklidnění a přátelské atmosféry. A taky jsme při těchto dýcháncích s dcerou spředly sen o tom, že se jednou podíváme do země, kde vám čaj nabídnou snad v každém krámku. Zelený čaj s mátou, marockou mátou.

Podívat se do Maroka, to je můj sen už mnoho let. Dcera si tento sen splnila před pár lety, kdy se svým přítelem navštívila tuto krásnou zemi - na vlastní pěst jeli stopem přes celou Evropu až do Španělska, kde se nalodili na trajekt. Během týdne v Maroku navštívili nádherná města, kde se zastavil čas před několika stoletími, viděli majestátní pohoří Atlas, pozorovali hvězdy na výletě do pouště.... a samozřejmě také vypili spoustu čaje. Když se dcera ze svého dobrodružného putování vrátila, přislíbila mi, že jednou pojedeme spolu. No a to jednou se už blíží - ode dneška přesně za pět měsíců se splní mé velké přání a já navštívím svou Zemi snů. Těším se, že na náměstí Djema El Fna v Marrakéši společně ochutnáme ten správný mátový čaj - silný, voňavý a přeslazený.