Krutá krása
Krása v dnešní době povýšila na nesmyslnou honbu za dokonalostí. Co je dokonalé, je i krásné, jak se nám snaží podbízet všude kolem. Dokonalá postava bez gramu tuku navíc, dokonalé křivky, dokonalá pleť bez vrásek a pupínků, dokonale upravené vlasy, umyté dokonalým šamponem, dokonale bílé zuby, vyčištěné tou nejdokonalejší pastou a kartáčkem, který doporučuje deset zubních lékařů z devíti.
Krása je slušně rozjetý byznys. Pod tlakem televizních reklam, v nichž v rolích žen středního věku účinkují mladé dívky a časopisů, plných retuší upravených fotek modelek a hereček, se mnoho žen snaží dosáhnout na ideál krásy. A ideálem krásy je dnes mládí a dokonalý vzhled.
Jenže kdo je od přírody dokonalý? Asi málokdo, a proto máme rozvinutý průmysl, který vykouzlí krásku i z té největší šeredky. Jen na to musí mít. Peníze i odvahu nechat ze sebe udělat úplně jiného člověka.
Jo, plastičtí chirurgové dokážou zázraky. Tu odříznou kus sádla, tu přidají trochu silikonu na správná místa, odstraní vrásky, odstáté uši, váčky pod očima z únavy, dvojitou bradu, zmenší velký nos a zvětší plnost rtů. Občas se jim sice něco nepovede, ale adeptky krásy jsou nepoučitelné. Pro krásu se vždycky trpělo. I v dobách, kdy ještě plastická chirurgie neexistovala.
Dříve se ženy nechávaly drasticky stahovat šněrovačkami do nepřirozeně úzkých tvarů, v nichž nemohly pomalu ani popadnout dech. V Číně čtyř až pětiletým dívenkám rodiče svazovali a zašívali nožky do šátku, aby jim nevyrostly a zůstaly maličké a deformované do ladného tvaru půlměsíce. Věřili, že jen tak se dívka později vdá za bohatého muže, protože malé nohy jsou zárukou krásy. Jakou bolestí ty dívky trpěly, to si můžeme jenom domýšlet. Některé se v zoufalé snaze ulevit nohám snažily odstranit mučící šátek, ale rodiče jim vysvětlili, že bez něj by se nevdaly. Pod touto hrozbou se tedy nechaly dobrovolně mrzačit ve jménu svého budoucího štěstí.
V Barmě žije kmen Padaungů, jehož ženy si od malička prodlužují mosaznými obručemi krky. Říká se jim "žirafí ženy" a jejich krky jsou zdánlivě asi o deset až patnáct centimetrů delší, než u "normálních" žen. Zdánlivě proto, že mosazné spirály ve skutečnosti krk nijak neprodlužují, ale stlačují dolů hrudní koš. S ním souběžně poklesnou i horní řady žeber a ramena se pak začnou jevit jako součást krku, který se tímto optickým klamem zdá o mnoho delší, než ve skutečnosti je. Důvody, proč to dělají, nejsou úplně jasné. Snad je mají pevné obruče chránit před útoky dravé zvěře, snad jde jen o módní výstřelek, symbol krásy a ladnosti.Jak je vidět, jiný kraj, jiná měřítka krásy. V dnešním kultu štíhlosti asi těžko uvěříme, že jsou na světě i národy, kde platí kult opačný - extrémní obezita. Ta u těchto národů ukazuje na bohatství a to, že si mohou dovolit velké množství jídla - nakonec, u nás se s tímto přístupem můžeme setkat u Olašských Romů, kteří také obezitou dokazují své postavení a movitost.
Násilné vykrmování - pravý opak hladovění, které je trendem vyspělých zemí - se děje v Mauretánii. V současné době se pod módním diktátem Západu vytrácí z měst, ale tento krutý zvyk se stále drží u nomádských vesnic, kde je výkrmu podrobeno asi deset procent dívek. Je třeba s ním začít co nejdříve - někdy okolo sedmi až osmi let - a praktiky výkrmen jsou opravdu děsivé. Děvčata jsou nucena pít hektolitry velbloudího mléka a jíst kila kuskusu - pokud nechtějí, jsou tlučeny bičíkem a nohy jsou jim svázány do dřevěných klacků těsně nad kotníky. Ty se pak utahují a utahují - až dívka bolestí nemůže vydržet a podvolí se. Na konci výkrmu je dívka obalená tukem, který jí visí na břiše i zadku a má strie a jizvy od toho, jak se kůže rychle natahovala. Za půl roku výkrmu se její hmotnost zdvojnásobí až ztrojnásobí. Obezita urychlí dospívání, takže dívka už v deseti letech menstruuje a může mít děti. Její kosti jsou ovšem slabé a tenké a nemohou unést váhu těla - proto se dívky pohybují jen s velkými obtížemi. Jejich cílem - nebo tedy spíš cílem jejich rodičů - je dobře se vdát a přinést rodině zisk v podobě mužova věna. Mauretánští muži tlusté ženy zbožňují, štíhlé dívky mají menší naději na dobrý sňatek. Některé matky i dnes nutí své dcery k těmto otřesným praktikám jen proto, že to s nimi myslí "dobře". Zdravotní problémy, jež si z tohoto výkrmu děvčata odnášejí, jsou pro ně pouze podružnou záležitostí. Hlavní je krása a žádanost.
Nemůžu se zbavit dojmu, že ať už jsou měřítka krásy v té které zemi jakékoli, ženy se jich snaží dosáhnout i za cenu vlastního utrpení. Nechávají se řezat do těla, trápí se poruchami příjmu potravy, patlají na sebe tuny chemikálií a to všechno jen proto, aby byly u opačného pohlaví žádané. Muži tohle všechno většinou vůbec neřeší. Ještě jsem neslyšela o chlapovi, který by si nechal pomocí plastické chirurgie odstranit pivní mozol, nebo zmenšit nos. U mužů zkrátka platí jiné společenské normy a fyzická krása pro ně není tak důležitá. V očích ženy je muž krásný nejen vypracovaným tělem a ostře řezanými rysy, ale hlavně finančním zajištěním. Je to proto, že žena už odedávna touží po muži, který zabezpečí a ochrání ji a jejich případné potomky.
Ovšem je tu háček - s postupující civilizací a emancipací dnešní muži ztrácejí ten ochranitelský a živitelský pud. Často se naopak nechávají ženami vydržovat - a tak se stává, že z těch krásných a vypracovaných mužů jsou postupem let obtloustlí fotříci, co svůj volný čas tráví u piva a televize. To jen ženy jsou společností neustále utvrzovány v tom, že je jejich povinností vypadat za všech okolností dobře.
Komentáře
Okomentovat