Bylo, nebylo a je

Dřív nebylo normální nosit dlouhý vlasy,

a korálky se ověšet od hlavy až k patě.

Dřív nebylo normální říkat, co si myslím,

to pak z tebe fízl stáh kůži i gatě.

Dřív nebylo normální poslouchat muziku,

co se líbí tobě a ne ženským v masně.

Dřív nebylo normální vybrat si putyku,

kam nechodí tajní a můžeš tam psát básně.

Vyvrhelem stal se, kdo stádnost lidu rušil,

kdo chtěl žíti po svém a ne jen spásat trávu.

Každý z těchto výtečníků v koutku duše tušil,

že za svoji jinakost jednou v base složí hlavu.

Kdo by si pomyslel, že jednou bude správné,

místo psaní básní zase spásat louky.

V době kdy nám konzum a levný bulvár vládne,

není u nás místo pro duševní toulky.

Kdo by si pomyslel, že jednou v normě bude,

zahodit korálky a ustřihnout si vlasy.

Místo písní s duší v rádiu ti hude,

malomocná garda od Armády spásy.

Kdo by si pomyslel, že říkat budem dětem,

pohádky o kráse a šrajtofli plné peněz.

Papírové božstvo dnes hýbe celým světem,

bez chechtáků ani na ulici nelez.

Místo do přírody, chodíme na houby,

do obludných krabic, samý beton a drát.

Lidé sami sebe ženou do mravní zhouby,

a k tomu jim nedopomáhá Bůh, ale stát.