Příroda je originál

Kapky rosy, co jak perly se třpytí v trávě,

Slunce, jež poránu nás šimrá vesele a hravě.

A vítr, ten pastýř buclatých bílých beránků,

prohání své stádo na obloze z červánků.

Světlo, co se mezi stromy něžně chvěje,

tváře lístků, čekajících na krůpěje

deště, co zemi vždy znovu ovlaží.

Život v ní zakletý se vláhy s láskou nabaží.

Květiny, co na louce v ústrety nám kynou,

snad pod lidskou rukou jednou nezahynou.

Jejich hlavičky zvědavě se za sluncem obrací,

to jim vždy znovu jejich křehkou krásu navrací.

Obloha, co oponu svou s večerem otevírá,

představení začíná, ještě zdaleka se neumírá.

Vrchní osvětlovač Měsíc hvězdy rozsvítí

a osamělým poutníkům na cesty jejich posvítí.

Vždy stojím nad tím zázrakem v němém úžasu,

musí to ocenit každý, kdo má smysl pro krásu.

Příroda je originál od neznámého umělce a génia.

Kopii bohužel nemají ani ta největší světová muzea...