Plagiátorka

Porcelánově hebká tvářička,
ještě trochu barvy na víčka.
Řasy lepí se černým nánosem,
mrkneš, málem si zameteš pod nosem.

Tričko, co výstřih končí mu u pasu,
to je ten pravý model pro krásu.
A na něm se skví, kdopak to ví?
No zajisté lesklý potisk růžový.

Oči se zarudle zpod víček klubají,
zatím se k údivu přemluvit nedají.
Drahoušku, cukroušku, to chce cvik,
vždyť kulit je budeš jen okamžik!

Teď ještě nachystat rtíky špulící,
no řeknu vám, to už mi zavání ulicí.
Taková mladá a hezká holka,
a už je z ní - plagiátorka.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator