Ti, jejichž jména nesmíme vyslovit
Nemám nic proti gayům. Vážně ne, jsou to pro mě lidi, jako ostatní. Situace by samozřejmě byla trochu jiná, kdybych zjistila, že některé z mých dětí je jaksi jinak orientováno, ale asi bych se s tím nakonec musela vyrovnat.
Co mě ale štve, je to, že dnes pomalu každý člověk, co se trochu odlišuje od většiny, potřebuje ke své existenci různé spolky a instituce na ochranu práv. Myslím, že jiná sexuální orientace z něj nečiní nic výjimečného, ani není důvodem jeho vyloučení. Nebrání mu nijak vést normální život ( v některých zemích už je povolena i adopce dětí osobami stejného pohlaví) a do jeho intimního soukromí nikomu nic není. Pokud ho nedává lascivně na odiv.
Ale v některých zemích jde ochrana práv sexuální menšiny do absurdit. Stačí, aby si v Kanadě nějaký šťoural zapnul rádio a (světe div se!) objevil, že ve skladbě britské skupiny Dire Straits "Money For Nothing" třikrát zaznělo slovo "teplouš". Místo aby tedy využil svobodné volby a rádio vypnul, okamžitě uvědomil Radu pro rozhlasové vysílání se svou stížností na diskriminaci v tomto songu.
Tu písničku znám už od jejího vzniku - tedy od roku 1985. Pamatuji si na doby, kdy jsem ji poslouchala ve videotéce na polské televizi, protože naše televize samozřejmě žádné zahraniční kapely a zpěváky nepouštěla do vysílání. Její text je psán z pohledu chlapa, který pracuje v prodejně s domácími spotřebiči a za zády mu najednou hrají na několika obrazovkách hudební videa z televizní stanice MTV. Komentuje to, co vidí - a to jazykem, který v reálném životě skutečně používá, tedy bez kudrlinek a pěkně naostro.
Už v době, kdy písnička vznikla, byla předmětem kritiky za použití takzvaně homofobních, sexistických a rasistických narážek a na koncertech kapela text musela upravovat. Ani oficiální média nebyla písni nakloněna a tak se vysílala na některých rozhlasových stanicích v upravené podobě, aby příliš nedráždila.
V této souvislosti mi nelze nevzpomenout na Vojtu Dyka, kterak na plnou hubu pěje píseň "Jsem gay". Divím se, že na něj čeští homosexuálové nepodali stížnost za zesměšňování. A co třeba starý známý "Panic" od Lucie - na tom by si určitě zgustla komora prostitutek, nebo spolek na ochranu mužského panictví. A takový "Medvídek" a jeho drogové opojení - ten zcela regulérně zněl z ampliónu jednoho obchodu, kam jsem chodila nakupovat v době jeho největší slávy. Můj malý synek měl toho plyšáka moc rád a znělo to legračně, když dětským hláskem prozpěvoval text "z medvídka padá sníh, no a ti římští psi ho sjíždějí na saních o Vánocích." Tuhle část měl chlapeček nejradši.
Vida, chlapeček už bude mít letos osmnáct a nezdá se, že by mu tahle písnička ublížila. Vůbec si nemyslím, že by nějaká píseň mohla někomu způsobit újmu. Jenže být to třeba v Americe, už by se vysílat nesměla.
Připadá mi to dost zcestné, že se po sedmadvaceti letech od vzniku výše zmíněné skladby od Dire Straits najde někdo, komu vadí. Ještě zcestnější mi ale přijde, že je možné ještě dnes zakazovat vysílání písně jen proto, že obsahuje slovo, které lidé běžně v životě používají. Myslím, že je daleko horší, když se v písních propaguje násilí, brutalita a nebo když jsou tak hloupé, že se v nich neobjevuje nic, co by člověku dalo nějakou myšlenku.
Lidé se nedělí podle pohlaví, podle sexuální orientace, nebo podle národnosti. Dělí se na chytré a hloupé. Na tolerantní a vztahovačné. Tím, že se zakáže jeden song, se docílí jen toho, že normální lidé (včetně homosexuálů) se postaví na jeho obhajobu. Takže mu vlastně tento krok zajistí nehynoucí popularitu.
Dire Straits - Money For Nothing - oficiální video
Komentáře
Okomentovat