Nové album Reginy Spektor je na obzoru!
Zpěvačka a klavírní virtuozka Regina Spektor se uvedla na scéně jako jedna z nejosobitějších a nejobdivovanějších písničkářek současnosti. Hravá naivka, líbezná kráska s ruským smutkem v duši, glosátorka života se všemi jeho protiklady, intelektuálka, hledající inspiraci v klasických dílech - to vše se skrývá v jejím podmanivém hlase i okouzlující osobnosti. V této souvislosti bych poznamenala, že pokaždé, když se hovoří o ženě hudebnici, bývá zdůrazňován její půvab - některé toho zájmu hbitě využívají odvážnými videoklipy, ve kterých se odhalí, co se jen odhalit dá.
Regina Spektor v sobě nepochybně půvab má - dlouhé prsty, tančící ladně po klávesách, poletující hříva tmavých vlasů a přirozeně krásná slovanská tvář ji určitě pasují na jednu z nejhezčích zpěvaček současnosti. Krása však nespočívá jen v hezké tvářičce, vyvěrá především z duše.Na předešlé desce Far, jež bývá považována za vrcholné dílo její tvorby, Regina představila všechny své podoby. Melancholicky zadumané melodie střídá hravost a až dětská bezstarostnost. Její emotivní hlas dovede uhodit na správnou strunu posluchačovy duše a pod jeho slunečními paprsky by snad roztál i ledovec.
Letos se tedy dvaatřicetiletá zpěvačka představí se svým dalším, už v pořadí šestým dílem What We Saw From The Cheap Seats, které bude posluchačům k dispozici od 29. května. Zatím jsou do éteru puštěny dva singly z desky - All The Rowboats a Don't Leave Me (Ne me quitte pas), která je vlastní coververzí z alba Songs z roku 2002 a je inspirována stejnojmennou skladbou Jacquese Brela z roku 1959.
Obě písně slibují určitý posun v Reginině tvorbě - i když si stále zachovává dráždivou směsici hravosti a smutku. Zvuk je pestřejší a modernější a nakonec, tak to má být. Kombinace klavíru s decentní elektronikou mi zpočátku připadala zvláštní, ovšem čím víc obě písně poslouchám, tím víc v nich nacházím zalíbení. Pokud bude celá deska v tomto duchu, zcela určitě po ní sáhnu. Ochutnejte.
***
Komentáře
Okomentovat