Jsou Češi hudební analfabeti?

Nemyslím si o sobě, že jsem spolkla všechnu moudrost světa, nebo že jsem snad nějakým znalcem. Ale snad mám zdravý rozum a úsudek (doufám v to, i když někdy pochybuji) a můžu si ukroutit hlavu nad tím, copak se nám to zase objevilo v anketě TýTý. V kategorii zpěváků vyhrál Michal David.
Nedělám si iluze o významu anket tohoto typu a ani je nesleduji. Nejsem ani z těch, kteří by posílali hlasy do jakýchkoli soutěží, týkajících se výběru našich populárních interpretů. Ale přece jen nežiju ve vzduchoprázdnu, tak se i k mým uším donesla zvěst o té "skvělé" volbě. Copak je asi tak úžasného na zpěvákovi, který se živí produkováním jednoduchých estrádních popěvků a muzikálových melodií? Je to snad právě ta chytlavá jednoduchost a slizce nostalgický kýč, kterým zřejmě boduje i dospívajících posluchačů? Je to už s námi tak špatné, že se u nás nenajde nikdo, kdo by dokázal porazit stárnoucí garnituru hvězd bývalého režimu?
Tyto otázky si kladu, zatímco se snažím poslouchat Discopříběh a Ruskou Mášu, abych pochopila, proč je Michal David tak populární. Ale řeknu vám, nevydržím ani minutu, protože mě to irituje a tahá za uši. Možná je jádrem pudla stará pravda, kterou jsem si mnohokrát ověřila - posluchači u nás jsou konzervativní a mají rádi to, co znají z rádií a televize. No a co se pustí do televize a rádií? Určitě to bude zase něco, co bude lahodit uchu jednoduchého českého posluchače, který se v podstatě nezajímá o muziku a chce se jen nenáročně pobavit. Začarovaný kruh.
Samozřejmě takoví nejsou všichni, ale přiznejme si - drtivá většina ano. Obecenstvo se dělí na ty středněproudé (však moderátoři už dobře ví, jak namíchat správný koktejl, aby nějaký rušivý element nezpůsobil jejich úprk na jinou stanici), pak ty dsňáky, kteří mají rádi rock (Kabáti!!!) no a potom je tu třetí skupina lidí, kteří hledají. Hledají něco, co by je zaujalo a co dokáže nabídnout víc, než jen levné popěvky. To už ale vyžaduje trochu zájmu a je to poměrně dost časově náročné. A nejen časově, i finančně, protože jestliže se člověk zajímá o muziku hlouběji, jezdí na koncerty a kupuje si desky a časopisy, není to žádná levná záležitost.
To ale v případě Michala Davida a jemu podobných vůbec nepotřebujete dělat. Stačí si jen zapnout příslušnou stanici a už se můžete kochat jejich hity do sytosti. A pohodlnost a snadná dostupnost se dnes taky cení.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator