Jakou hodnotu má slovo?

Máme u nás svobodu slova? To je dost diskutabilní otázka. Na úrovni hospod a soukromých přátelských setkání svoboda projevu asi existuje - i když si taky nemůžu beztrestně dovolit někomu říct, že je vůl, aniž by to pro mě nemělo bolestivé následky. Horší je to v zaměstnání, tam si už každý musí dávat pozor, před kým svá slova vypouští z úst. Neradno je být příliš upřímný ke svým nadřízeným; může se taky stát, že díky několika slovům, proneseným v pravý čas a na pravém místě, přijdete o flek. Dnes si asi málokdo troufne být naprosto otevřený a kritický - v této době, kdy se každý bojí o svůj zadek, je lepší držet hubu a krok.

Slovo je ohebné a dá se překroutit na obě strany - to je stará pravda. Kolikrát to vidíme v médiích - někdo něco řekne, druhý si to vyloží po svém, řekne to třetímu, ten si k tomu něco přidá, něco upraví a ejhle, na světě je zaručeně "pravdivá" informace. Je to trochu jako hra na tichou poštu. Vzpomínáte si, jak jste se kolikrát smáli tomu, co řekl poslední hráč?

Dneska už se bohužel nesmějeme.

Nedá se věřit všemu, čím nás krmí v televizi a novinách. Někdy stačí k poznání osobní zkušenost - ať už vaše, nebo někoho jiného. Takzvaní obránci svobody slova kolikrát překrucují i úplně obyčejné příběhy. Možná už jste to někdy zažili - známému se přihodilo něco, co bylo publikováno v tisku a od něj jste se pak dozvěděli, že to bylo tak "trochu" jinak. To jen novinář si upravil případ podle svého vědomí a svědomí; hlavně, aby měl úspěch a sledovatelnost.

O to jde především - je třeba zajistit, aby se slovo prodávalo. K tomu je potřeba ho trochu poupravit a uměle přibarvit, aby bylo čtivé, zajímavé. Vy se bránit nemůžete, vaše pravda nikoho nezajímá. Váš názor může být cenzurován - takzvaně upraven pro potřeby redakce. Není výjimkou, že pak vyzní úplně jinak. Máte samozřejmě nárok na svobodu projevu - je jen otázkou, jestli je akceptována.

Říká se, že svoboda jednoho člověka začíná tam, kde končí svoboda druhého. Ale svoboda některých lidí je rozpínavá a má tendence utlačovat ty slabší. Stejné je to i se svobodou slova. Něčí slova jsou nafouklá do obřích rozměrů, něčí jsou zašlapána v prachu u cesty. Ta ukřičená, hlasitá a drzá slova bohužel většinou porážejí slušná, tichá a nesmělá. To je odvěká skutečnost.