V každém z nás je kus Jájisty

Ach ano, můžu začít tím, že se představím a popíšu vám tady kus svého úžasného Já. Ale záměrně to neudělám, protože tohle téma by bylo nudné. Místo toho vám naservíruji svou představu lidských charakterů, vyjádřených pomocí zájmen.

V dávných dobách, kdy jsme neměli mluvnici a žádná zájmena neexistovala, žili lidé v prvobytně pospolných společnostech. Nevíme, jak moc si uvědomovali svou svébytnost, ale je jasné, že pokud chtěli přežít, museli se přizpůsobit zájmu většiny. Bylo to v jejich prospěch, protože sami by neměli v drsném světě šanci a brzy by se stali kořistí nějaké dravé šelmy. V jednotě je síla, to si naši předkové dobře uvědomovali. Prosazování vlastních tužeb byl přepych, který si nemohli dovolit. Teprve s postupující civilizací se dostával do popředí zájem jednotlivce a jak se zdá, dnes tento zájem bývá kolikrát i nadřazen většině.

Proto byla stvořena zájmena a mezi prvními i slůvko Já.

Jako Jájisté se rodíme, nebo tedy stáváme se jimi záhy po narození. Už velmi brzy si uvědomíme, že stačí zakňourat a celá rodina bude vzhůru nohama. Prosazujeme své potřeby úporně a hlasitě a na úkor všech kolem a v prvních letech se nám to úspěšně daří. Teprve později začínají rodiče potlačovat naše sobecké Já a vtloukají nám do hlavy, že kolem nás žijí i jiné bytosti.

Tak kolem tří let se u dětí objevuje takzvaný Tyismus. Ten je odvozen od druhého osobního zájmene Ty a je to období, kdy dítě poznává lidi kolem sebe a otevírá se jejich potřebám. Tyismus je dojemný a krásný čas her a dětského dělení svačin a hraček na pískovišti. Bohužel netrvá dlouho a tak zhruba kolem deseti let je vystřídán Tyvolismem.

Tyvolismus je doba, kdy máme pocit, že všichni kolem nás jsou volové, včetně našich rodičů. Jediní, kteří se touto hanlivou nálepkou nepyšní, jsme my sami. V časech tyvolismu se rodiče často bijí do čela a pláčou nad ztrátou roztomile rozcapeného děcka, které při vynucování svých potřeb jen dupalo nožičkama a třepalo ručičkama. Teď kolem nich klackuje habán (nebo habánka?), s patřičně znechuceným pohledem, ignorující veškeré jejich snažení o normální komunikaci.

Ale všechno jednou skončí, a tak i Tyvolismus je časem odsunut na vedlejší kolej (i když jeho projevy nám občas ve zmenšené míře přetrvají až do dospělosti). V myslích některých jedinců se objeví náklonnost k Tychismu - ještě pořád jsme u zájmene Ty.

Tychisté jsou věční snílci s duší Jájisty. Věří ve šťastné náhody a to, že právě oni se dostanou na vysněné místo s velkým platem, že z nich budou milionáři, že jejich dćera bude slavná modelka nebo herečka a potká cestou za slávou pohádkového prince. Tychisté dokážou dlouho věřit vlastním snům - a pokud se nenaplní alespoň zčásti, sužují okolí svou nespokojeností.

Takový nespokojený Tychista se může ovšem rychle stát Onanistou. Pokud tady čekáte nějaké podrobnější líčení Onanistova počínání, budete asi zklamáni. Onanista si kompenzuje nezdary v životě obdivováním nějakého libovolného zájmena - může to být On, Ona, nebo Ono, jestliže je onanista pedofil. Někdy mu nestačí jen pouhá představa svlečeného objektu zájmu, a pak se Onanista vydá na lov. Pokud žije v manželství,tak se takový chlípník (chlípnice?) projeví třeba tím, že v posteli místo své ženy Boženy volá Květu. Pokud je Onanistkou žena, pak huláká "Karle!", zatímco vedle ní funí Pepa.

Nyní ale opustíme jednotlivé osoby a vrhneme se na množné číslo zájmen. Jejich popis je poněkud složitější a začneme hned u těch prvních, co se nabízí - Mystici.

Mystik je vlastně pořád Jájista (bacha, nezaměňovat s Yaoisty), snažící se tvářit, že vše, co koná, je ve prospěch celku. Může to být tyran rodiny, stejně tak jako politik - je známo, že Mystiků je mezi nimi mnoho. Jsou přesvědčeni o svých božských schopnostech spasit lidstvo, ale přitom hlavně spásají, co můžou. Někdy se z Mystika stane Mystifikátor. Ten už umění zblbnout lidi dovedl k dokonalosti.

Nakonec jsem si nechala zájmeno ze všech nejčastější - Vy. Lidi pod tímto zájmenem vystihuje pojmenování Vyližprdel. Jsou to takoví ti malí lidičkové, kteří se snaží zavděčit těm, co jsou nad nimi, neustálým lezením do zadního otvoru. Ovšem pokud vás nepotřebují a nejste z těch, kteří by jim mohli být ku prospěchu, zvysoka se na vás vy..rou.

Samozřejmě nic není černobílé, a tak se to v nás bije - ovšem v jádru stále zůstáváme Jájisty. Tento novodobý kult je v nás už zakořeněn, a tak i tady na blogu se najde dost těch, kteří budou popisovat své neopakovatelné a originální Já.