Hudební scéna roku 1971 - vrcholy i pády
Sedmdesátá léta v rockové hudbě byla pomyslným vrcholem. Mělo to tři příčiny - celkově kvalitnější zvukové zázemí ve studiích, zkušenosti hudebníků, kteří přicházeli z předchozí dekády s daleko větší muzikantskou vyhraněností a sebevědomím a promyšlenou reklamní taktiku, pomáhající rockovým hvězdám k závratným výdělkům. Rockeři začali ovlivňovat společenský život i vyšších vrstev - jejich tváře se usmívaly z obálek nově vznikajících hudebních magazínů, psalo se o jejich excentrických výstřelcích i soukromém životě, objevovali se v televizi, koncerty nabývaly obřích rozměrů. Začaly se prodávat suvenýry, spojené s hudebními idoly, rockové hvězdy udávaly módní trendy.
Konec šedesátých let znamenal pohřbení snu hippies - ztrátu ideí o všeobjímající lásce, o světě bez válek a násilí. Underground, prosakující v šedesátých letech na povrch, se stáhl zpět do podzemí - světu vévodil hard rock se zvukovou ekvilibristikou, s promyšlenými riffy, stavějící kytaristy na roveň zpěváků a frontmanů. Hudba se dostala do kolotoče byznysu, prodejnosti desek a statisícových honorářů.Přesto - nebo možná i právě proto - byly sedmdesátky zlatým rockovým věkem, ve kterém vznikala celá řada skvělých děl, dodneška nezapomenutelných.
Počátkem sedmdesátých let se objevil na scéně nový styl - glam-rock. Jeho nástup rozdělil na čas britskou a americkou hudební scénu - glamrockové kapely se etablovaly nejprve z anglických hudebních kruhů. Za zakladatele tohoto stylu, proslaveného extravagancí v oblékání a účesech protagonistů a divadelními prvky na vystoupeních, je považován Marc Bolan a jeho kapela T-Rex. Dalšími glamrockovými hvězdami tohoto období jsou například Slade, Sweet, nebo jeden z nejvýraznějších představitelů, anglický zpěvák David Bowie.
Ještě později se rocková scéna a hlavně její příznivci začali rozdělovat s nástupem punku - ale o tom je zatím předčasné hovořit. My vyrazíme na krátký výlet do roku 1971. Tak jestli se vám chce připomenout, která zásadní (i méně zásadní) alba tehdy vyšla, prosím vstupte. Jste vítáni.
Nejprve pár zajímavostí:
1. března 1971 byla kompletní sestava kapely Queen - jako poslední člen se k nim připojil baskytarista John Deacon.
5. března v Belfastu poprvé zazněla legendární píseň Stairway To Heaven od Led Zeppelin.
12. května se oženil Mick Jagger z Rolling Stones. Jeho vyvolenou se stala Bianca de Macias a obřadu byli přítomni i Paul McCartney a Ringo Starr se svými partnerkami. Pár se těšil vždy velkému zájmu médií - v jakém protikladu k tomu bylo střežené soukromí Led Zeppelin!
3. června je ve vaně v pařížském apartmá nalezeno mrtvé tělo zpěváka The Doors Jima Morrisona. Téhož roku v dubnu vyšlo poslední album kompletních The Doors - L. A. Woman. A není bez zajímavosti, že v tom samém roce v říjnu už osiřelé trio vydává Other Voices.
Říjen 1971 byl osudný pro rokenrollovou legendu Gene Vincenta. 12. října teprve šestatřicetiletý zpěvák umírá v Kalifornii na prasklý žaludeční vřed.
4. prosince 1971 vyhořelo při vystoupení Franka Zappy kasíno v Montreux. Požár založil jeden z návštěvníků výstřelem z plynové pistole do ratanového stropu. Kasíno do základu vyhořelo - včetně Zappovy aparatury. O rok později tuto událost zvěčnili ve své písni Smoke On The Water Depp Purple.
Tak a teď se vrhneme na muziku:
1. Led Zeppelin - Four Symbols - Stairway To Heaven
Začneme tím nejlepším - aspoň tedy z mého pohledu. Ano, určitě jste uhodli, že se jedná o desku Led Zeppelin. Jejich čtvrté album vyšlo 8. listopadu 1971 a v Británii okamžitě obsadilo první příčku. Za Atlantikem bylo druhé - předstihlo ho album Tapestry od Carole King.
Čtvrté album Zeppelinů představuje pomyslný vrchol jejich tvorby a také v sobě ukrývá tajemství, mystiku, procítěnost, originalitu, nadšení... prostě všechny správné ingredience, které by měla dobrá hudba obsahovat. Jednou ze zásad Zeppelinů byla absence singlů - album se ovšem prodávalo i bez nich a dokonce i bez názvu. Ten si během let fanoušci vytvořili sami - říká se mu Four Symbols (podle čtyř symbolů, vyobrazených na obale), Zoso (což je právě symbol kytaristy Jimmyho Page) nebo jednoduše Led Zeppelin IV. Loni album oslavilo už své čtyřicáté narozeniny a stále se těší zájmu nových posluchačů. Dodnes se ho prodalo přes 37 miliónů nosičů a píseň Stairway To Heaven se pravidelně umisťuje v čele různých žebříčků nejlepších songů. Je to také nejoblíbenější a nejhranější skladba v rádiích na celém světě.
Provází ji historka o satanistickém podprahovém sdělení, které je údajně patrné při poslechu skladby pozpátku. Se Zeppeliny se od počátku táhla pověst o smlouvě s Ďáblem, kterému prý tři členové zaprodali duši odměnou za nesmírný úspěch. Tato báchorka má své kořeny u starých bluesmanů, kterým Satan při setkání v noci na křižovatce prý ladil kytary. Jedním z nich měl být i Robert Johnson - v jeho textech se často objevuje zoufalství z přesvědčení, že je temnými silami pronásledován a korunu všemu nasadila jeho záhadná smrt ve věku 27 let (možný zakladatel klubu sedmadvacátníků). Fámy o satanistickém podtextu slavné Stairway Led Zeppelin vyvraceli - ovšem jedno pozitivum tato skutečnost měla: tehdy lidé byli schopni poslouchat nuziku tak bedlivě, že v textech nacházeli i takovéto hlouposti. Dnes by muselo vydavatelství na podporu takovýchto tvrzení vytvořit rozsáhlou (a drahou) reklamní kampaň.
Text k Stairway napsal Robert Plant v Headley Grange a pojednává o ženě, která si kupuje místo na schodech do jakési kouzelné země, známé z pohádek a legend. Je pouze potřeba se řídit správnými instinkty při plnění všech úkolů, s nimiž jsou spojeny různé motivy. Pištec, dvě cesty, ptáček, hlasy těch, kteří přihlížejí i samotná příroda. Postavy z textu si musí umět úkoly správně vyložit a my také.
***
2. Janis Joplin - Pearl - Mercedes Benz
Posmrtně vydané album hippiesovské ikony. Získalo čtyřnásobnou platinu v Kanadě i USA a jako producent je na něm podepsán Paul Rothchild, známý ze spolupráce s The Doors. V roce 2003 umístil časopis Rolling Stone Pearl na 122 místo z 500 nejlepších alb všech dob.
***
3. The Doors - L. A. Woman - L. A. Woman
Poslední album The Doors s Jimem Morrisonem - pro mě představuje i poslední album Doors vůbec. Mělo být ódou na Los Angeles, podle Jima nemocné a umírající město a i přes problémy, které ve skupině byly (hlavně tedy kvůli Jimovi a jeho stále silnější závislosti na alkoholu a drogách), patří mezi vrcholná díla The Doors. Skvělé skladby s temným podtextem - jako je kupříkladu L'America,nebo Riders On The Storm - kytary jsou prý totožné, jako v písni Ghost Riders in the Sky Vaugna Monroeho, s jehož verzí si The Doors při zkoušení pohrávali - byly nahrané v podstatě naživo. L. A. Woman je rovněž první nahrávka, na které se producentsky nepodílel Paul Rothchild, kterého už štvalo dokopávat Doors od jednoho alba k druhému a hlavně nutit neochotného Jima, aby něco dělal. Bylo to také čím dál dražší - ve dvou případech ze tří Jim přišel do studia opilý, nebo se mu nechtělo pracovat. Puntičkářský Rothchild tedy Doors opustil a na jeho místo nastoupil Bruce Botnick.
The Doors si do studia při nahrávání L. A. Woman vzali všechny magnetofony - snažili se o to, aby nahrávání byla spíš zábava, než práce a to se jim vyplatilo. Jim Morrison napsal pro toto album pár svých nejlepších kousků. Poté odjel do Paříže za Pamelou Courson, kde pak také v červnu zemřel - ve věku sedmadvaceti let.
***
4. Joni Mitchell - Blue - California
Čtvrté album kanadské písničkářky Joni Mitchell s jednoduchým doprovodem kytary a klavíru je jedním z vrcholných děl roku 1971. V novém tisíciletí obdrželo také spoustu ocenění a umístilo se jako 30. nejlepší album ze seznamu 500 nejlepších alb časopisu Rolling Stone.
***
5. Funkadelic - Maggot Brain - Maggot Brain
Třetí album americké funkové skupiny Funkadelic v čele s Georgem Clintonem. Obsahuje prvky psychedelie, rocku, gospelu a soulové hudby. Skvělá deska, která by rozhodně neměla ujít vaší pozornosti.
***
6. Deep Purple - Fireball - Strange Kind of Woman
Jedno ze tří nejdůležitějších alb od Deep Purple - spolu s Machine Head a In Rock. Kapele se na něm podařilo více rozvinout hardrockový zvuk, se kterým přišla na předchozí desce In Rock. Výborné album Deep Purple v jejich nejlepší sestavě.
***
7. Roy Harper - Stormcock - The Same Old Rock
Anglický prokletý básník Harper vydal v roce 1971 album, jež je zajímavé také účastí Jimmyho Page coby kytaristy. Ten hraje na čtyřskladbovém albu právě v písni The Same Old Rock - jeho jméno ovšem bylo na obalu desky zašifrováno do přezdívky Flavius Mercurius, kvůli smluvním závazkům. Album zcela zapadlo - nicméně Harperovi fanoušci si jej oblíbili.
***
8. Who - Who's Next - Baba O'Riley
Páté studiové album skupiny Who vyšlo v srpnu 1971. Má původ v rockové opeře Lifehouse, koncipované Petem Townshendem, projektu, který se neuskutečnil. Některé písně pak byly použity na album Who's Next.
Pete Townshend o několik let později přiznal, že ho neúspěch projektu Lifehouse dohnal až na pokraj nervového zhroucení. Album Who's Next však bylo kritikou i veřejností velmi dobře přijato a získalo trojnásobnou platinu.
***
9. John Lennon - Imagine - Imagine
Imagine je druhým sólovým albem Johna Lennona a zároveň jeho nejpopulárnějším projektem. Už ve své době se stalo jedničkou v žebříčcích a i když by se mu dala vytknout jistá nevyrovnanost, je to nesmrtelné dílo. Zejména pro kultovní píseň Imagine, která se stala pro mnohé posluchače takřka hymnou.
***
10. Pink Floyd - Meddle - Fearless
Album Meddle začalo profilovat charakter Pink Floyd. Ukázalo se na něm, jakým přínosem bude pro kapelu David Gilmour, hudebník, který hodně ovlivnil Floydy po melodické stránce.
Meddle obsahuje skvělé skladby, jako kupříkladu strašidelnou Fearless, jejíž verš:" Fearlessly the Idiot faced the Crowd" naráží na osud Syda Barretta. Jsou na něm ovšem i skladby, bez kterých by se dalo obejít - jako kupříkladu kandidát na nejhorší píseň Floydů vůbec : "Seamus". V ní je hlavním účinkujícím pes stejného jména - jeho majitelem byl Steve Marriott. Zajímavý je obal alba - znázorňuje ucho, zachycující zvukové vlny, které tady představuje zčeřená voda.
***
Toť prozatím vše...
Komentáře
Okomentovat