Down To The Sea

Už moc dlouho jsem tady nedala nějakou Robertovu skladbu a protože tohle by měl být především blog, zabývající se hudbou, chtěla bych to napravit. Ale to bych nebyla já, abych to neokecala.

Teď, když jsem se začetla do knihy o sólové dráze (kariéra je špatné slovo) Roberta Planta, dostala jsem nutkavou chuť poslechnout si něco z koncertu. Máme na výběr z různých období, já však dnes přece zůstanu věrná kapele Band of Joy, ve které se setkali úžasní muzikanti.

Třeba takový Darrell Scott, kterého můžete vidět právě v tomto videu hrát na akustickou kytaru. Jeho sólová hra uprostřed písně - to je prostě pohádka. Nádherné aranže, perfektní provedení i s naříkajícím Plantovým hlasem, pak vybuchující riffy Buddyho elektriky a společný závěr. Písnička Down To The Sea pochází z Plantova alba Fate of Nations, které vyšlo v roce 1993. Je to tedy již poměrně stará záležitost, ale díky muzikantskému umu všech zúčastněných zní svěže a pestře.

Už vím, proč bych nenazvala Robertovu hudební dráhu kariérou - na dráze se jede vpřed, sem tam se přihodí nějaká ta porucha, vozidlo zrychluje nebo zpomaluje, cestou mohou přisedat další spolucestující, někteří z nich si pak vystoupí, krajina za okny má stále jinou tvář.... Přesně tak totiž vypadá Robertova vytrvalostní dráha - poruch na ní je ovšem pomálu, jede vpřed i když se občas ohlédne přes rameno. Jede po ní pro radost svou i druhých. Člověk totiž nikdy neví, kam se příště ta klikatá cesta stočí. Snad dolů k moři... kdoví.