Co tě doma nenaučili, ve škole nedoženeš

Počkej, až půjdeš do školy, tam tě naučí - říkává se dodnes dětem. Tam už si tě podají a budeš muset poslouchat. Naučí tě sedět v lavici, nemluvit, když nejsi tázán, dávat pozor, být pečlivý, pořádkumilovný, snášenlivý a trpělivý. Naučí tě slušnému chování u jídla, hlasitému pozdravu, uctivosti k starším. Budeš schopný spolupracovat s ostatními na jednom společném cíli, naučíš se plavat a skákat do dálky. Ovládneš umění sčítání a odčítání, čtení, poznáš svět a jeho historii. Naučí tě plnít si své povinnosti a být zodpovědný. Ovšem je pravdou, že škola nás nenaučí to, co bychom už měli umět z domova.

Hodně rodičů žije v mylném domění, že škola, coby vzdělávací ústav, jejich děti bude vychovávat a naučí je spoustu věcí. Vlastně je naučí skoro všechno, kromě umění mluvit, chodit na záchod a používat u jídla lžíci. Je to chyba, protože to základní vzdělání, potřebné pro život, dítě dostane doma. Ve škole se sice naučí postupně psát, číst a počítat, ale nenaučí se žít.

Vezměte si jen třeba současný model rodiny. Dnes už dávno neplatí Táta, Máma a Děti. Dnes ve spoustě rodin funguje uštvaná Máma, která se snaží zajistit dětem všechny vymoženosti, které mají ty ostatní, šťastnější. Babičky jsou ještě mladé a chtějí taky něco ze života urvat : mají spoustu zájmů, většinou chodí ještě do práce. Nejsou to ty laskavé stařenky, které doma štrikují záclony, pečou vnoučatům buchty a čtou pohádky. Dnešní babičky už také opouštějí své původní dědečky a na jejich místo v dětském srdci nastupují všelijací dědečci-stýčci. Taky na místo původních tatínků nastupují strýčci - ti původní vesměs hledají své štěstí v nové rodině a dělají strýčky zase jiným, cizím dětem. Občas se to zamotá tak, že v rodině vyrůstají troje děti - moje, tvoje a naše. Znáte ten novodobý vtip? Moje dítě a tvoje dítě bije naše dítě. To už bohužel není vtip, ale běžná realita.

Dnes spousta dětí nemá pořádný mužský vzor. Otec je buď fuč, nebo nemá čas, protože maká a vydělává prachy. Ten cizí strejda by se do výchovy neměl moc míchat - říká se, že to nedělá dobrotu, zvlášť u děcek v pubertě. Pokud nefunguje ani jiný chlap v rodině, pak je to horší. Kluci jsou vychováváni vlastně jen ženami - ve školce mají učitelky, ve škole taky (i když dnes už učitelů-chlapů přibývá, za nás to byla skoro rarita). První chlapi - autority, se kterými se mnozí setkají, jsou až učitelé na střední škole. To už je ale na nějakou výchovu skoro pozdě.

No a co se týče ženského vzoru? Hysterické matky, které neustále řeší po telefonu s kamarádkou svůj nejnovější objev, matky, které makají víc než chlap a doma se objevují až večer, matky, co na všechno kašlou, protože si přece kvůli dětem ještě nic neužily. Neustálé debaty o penězích, půjčky, nakupování nesmyslných věcí - i to je obrázek dnešní domácnosti.

Říká se, že dítě se vychovává už jen tím, že pozoruje své rodiče. Tak jako je to běžné u zvířat - mláďata taky odkoukávají chování dospělých. Jenže co takové dítě, na které se otec vykašlal a matka nemá na nic čas? Jaký příklad si vezme do života?

Dnes se děti vychovávají samy u počítačů, televizních obrazovek, na ulici. Vzpomněla jsem si na jednu "matku", která na otázku, jestli si se svým dítětem někdy povídá, řekla: "Pouštím mu přece telku, ne? Tam se mluví dost." Děti se naučí zkreslenému pohledu na svět - protože jim nikdo nevysvětlí, co je pravda a co lež. V televizních reklamách vidí dokonalý svět, který nikdy nezažily. Na internetu se dozví nepřeberné množství informací, z nichž ne všechny jsou zrovna pro ně vhodné. Podle některých se naučí svým životním rolím - děvčata mají pocit, že nejdůležitější v životě je být pěkně upravené, aby se líbily a zalíbily. Často přímo zuřím, když čtu různé články o tom, co mají všechno děvčata a ženy dělat, aby uspokojily Pány tvorstva. Je fakt, že ne všechny se tím řídí, ale v mnohých to zanechá nesmazatelnou stopu, že to ony se musí snažit a být vždy in, aby je vůbec někdo chtěl. Zajímavé je, že už se v takových článcích nemluví o vzdělání, laskavosti, pochopení, úctě a lásce. To jsou právě ty nejdůležitější věci, které se člověk naučí v milující rodině. A protože je dnes láska a úcta na ústupu, vypadá to se vzděláním v této oblasti bledě. Časem bude asi ještě hůř.