Amadou & Mariam - pojďme tancovat
Malijská slepecká dvojice Amadou & Mariam se představí na festivalu Colours of Ostrava. Kytarista Amadou Bagayogo byl od roku 1974 členem malijského orchestru Les Ambassadeurs. Byla to kapela, složená z hudebníků z nejrůznějších částí Afriky - Guiney, Mali, Burkiny Faso, Pobřeží slonoviny. Bylo mu čtrnáct, když s nimi koncertoval. O rok později bohužel těžce onemocněl šedým zákalem a navždy oslepl. Ocitl se tedy v Instute For The Young Blind of Bamako v Mali, kde hrál s ústavní kapelou a zároveň pokračoval v koncertování s Les Ambassadeurs. V roce 1978 je nadobro opustil.
Mariam Doumbia přišla o zrak už v pěti letech, následkem spalniček. V ústavu pro slepce dávala hodiny zpěvu, učila se teorii hudby a používání Brailova písma. S Amadou se potkali prostřednictvím hudby, hráli spolu a hluboce se do sebe zamilovali - se špetkou smutného sarkasmu by se dalo říci na první pohled. V roce 1980 měli svatbu a Amadou složil jejich životní píseň - Mon amour, ma chérie (má lásko, můj miláčku).Jejich rodiče byli proti svatbě - hlavně z obav, že jejich společný život díky slepotě nebude jednoduchý.
Ale Amadou a Mariam je přesvědčili, že se umí o sebe postarat. Zpočátku spolu hráli v ústavním orchestru, ale brzy pro ně byl malý, tak se přemístili do sousedního Pobřeží slonoviny. Tam měla studia modernější vybavení, než v Mali a oni cítili, že zde jejich hudba padne na úrodnou půdu. Za pár let nahráli čtyři kazety se svými skladbami a vzala je na vědomí rádia i posluchači.
Amadou a Mariam neúnavně koncertovali po celé Západní Africe. V devětaosmdesátém se ocitli na jednom pódiu se Stevie Wonderem. Pak je uslyšel francouzský producent Marc Antoine Moreau, pozval je do Paříže a původně akustické duo proměnil v kapelu s rythm'n'bluesovým zvukem. Malijci tak konečně mohli zúročit své dávné posluchačské lásky - Led Zeppelin s Ericem Claptonem, Jimiho Hendrixe s Alvinem Lee. Stejně tak nové podněty: reggae, funky , gospel, soul.
"Než začnete svůj původní styl hudby měnit a mísit s dalšími, musíte mít už vybudovaný vlastní. Lidi si pak zapamatují, kdo jste a co děláte. Základ naší hudby je jednoduchý a může ho doprovázet prakticky kdokoliv, pořád ale musíte vědět, kdo je kdo." řekl Amadou pařížským novinářům.
Písnička Je Pense a Toi z jejich mezinárodního debutu Sou Ni Tilé se vyšplhala na vrchol francouzských hitparád a na koncertech se často stávalo, že ji museli hrát i čtyřikrát za sebou. Na následující desce (Se Te Djon Ye z roku 1998) se podílel i blízký spolupracovník Youssou N'Doura a Salifa Keity, bílý francouzský hráč na klávesy Jean-Phillippe Rykiel, rovněž slepec.
Nejlepší a komerčně nejúspěšnější alba však přišla až v novém tisíciletí. Dimanche a Bamako bylo v anketě fRoots vyhlášeno nejlepším na světě za rok 2005 a Welcome to Mali z roku 2008 mělo na kontě hit, který si nenechala ujít rádia : Sabali, skladbu, která se totálně lišila od zbytku alba. V loňském roce se pustili do zajímavého experimentu - odehráli několik koncertů v naprosté tmě. Pokusili se tak posluchačům zprostředkovat své vnímání světa a hudby. Nedávno vydali také nové album Folila (hudba).
Amadou a Mariam se nikdy nebránili propojení své tradiční hudby s moderním zvukem. Naopak - považují je za výzvu ke sbratření afrických a západních muzikantů. Jsou manželé už dvaatřicet let, mají tři děti - dva syny, z nichž jeden je členem malijské trojice, vystupující pod jménem SMOD, a jednu dceru. I přes svůj handicap jsou šťastní a hlavně - odhodlaní dát do své hudby všechno.
zdroj textu : Jiří Moravčík, Když píseň tluče křídly do oken.
Ce 'nest pas bon - Welcome to Mali
***
Mon amour
Komentáře
Okomentovat