Prznění češtiny na sociálních sítích

Nebudu se dnes zamýšlet nad přínosem, či naopak nebezpečím sociálních sítí pro jejich uživatele - spíš jsem se chtěla věnovat jinému problému a tím je prznění češtiny na internetu. K našemu rodnému jazyku mám vřelý vztah, a proto mě štve, jak se k němu chovají nejen uživatelé Facebooku, ale třeba i blogu a vůbec všech sítí. Dalo by se říci, že na internetu je velkou raritou narazit na text, který je gramaticky bezchybný. To je fakt - ovšem horší je, že to málokomu vadí.

Běžným jevem jsou pravopisné prohřešky - podívejme se třeba na ukázku z jednoho článku na Téma týdne, na který jsem narazila (a nemusela jsem se vůbec namáhat):

"Jo jednou sem se rozhodla napsat téma týdne, sociální sítě ? nejdřív jako tak to fakt nevím co napsat, to psát nebudu! Ale pak mi došlo že sociální síť je Facebook. Bez toho nežiju, tam si domlouvám chození s klukem, tam sním flirtuju, tam se skámoškou domlouvám na venkách. Ale má to zarážku je dobře že je facebook ? já bych teda radši brala flirtování na živo♥ říct někomu chceš semnou choďit ? to už skoro všechna generace neřekne :X Je to škoda :X Teď už na facebooku koluje "Pusa" dal bys mi pusu ? dej lajk. Lajk ? stejně ti ju nikdo nedá chápeš to ?!"

Takže si to rozebereme - třináctiletá dívka zcela ignoruje velká písmena, pak tady máme jeden zajímavý tvar "sním", což by mohlo v kontextu znamenat, že děvče sní, ale ono nesní, pouze flirtuje se svým chlapcem (zvláštní, v jejím věku jsem si hrála s panenkami a nevěděla, co je flirt - zato jsem ovládala pravopis líp, než někteří dnešní maturanti). Co mě dostalo, je tvar "domlouváme se na venkách". Takže v prvním pádě jsou to venky, v druhém - bez venků, komu, čemu - venkám, vidím koho, co - venky, voláme venky!, o vencích a sedmý pád bude s venky. Rozumíte tomu? Já tedy ne.

Dalším zajímavým jevem je nové slovní spojení - má to zarážku. Má to znamenat, že je to problém. Ale zarážka a problém jsou dvě různé věci. Zarážka může být třeba u dveří, aby při průvanu nebouchaly. Problém je obvykle nechtěný, nebo nežádoucí stav, který vyžaduje řešení. Takže, jak vidíte, zarážka a problém není totéž.

No nic, další text se mi ani nechce číst, ještě se pozastavím u slova "lajk". Abych se přiznala, jsem ze staré školy, která zná tak akorát Lajku, což byla ruská fena, speciálně cvičená pro let do Vesmíru. Ještě by to mohl být "laik" - osoba do určitého tématu nezasvěcená, nebo odborně nevzdělaná.

Ale pohybuji se na sociálních sítích už hezky dlouho na to, abych věděla, že lajk je zkomolenina anglického Like, což znamená líbit se. Proč to tedy nenapsat? Proč vymýšlet zkomoleniny?

Je smutné, že takových nových výrazů kolem sebe slyšíme spoustu. Nemusím ani chodit daleko, stačí si zapnout televizi. Dozvíte se tam, že sušenky před snězením musíte nejdřív omlékovat, nebo že děťátko pláče proto, že má prdíky. Z těhotné ženy se stala těhulka, malé dítě je mimísek, dovolená je dovča. Napiš mi je v internetovém jazyce písni, místo pozdravu Ahoj máme nový tvar ahojky. Naprosto mě paralyzuje, když čtu o manžovi (v překladu znamená manžel), či fotenkách a fotečkách. Jako bychom potřebovali na síti být jaksi roztomilejší ( což odpuzuje ještě víc).

Zvláštní pozornost si pak zaslouží zkratky. Místo prosím je zde pls, místo směji se zase LOL. Případně XDDD. Kolikrát člověk luští, co tím vlastně chtěl básník říci. Třeba takové mrtě. Mohl by mi to pls někdo vysvětlit?

Další neřestí je psaní slov jako čláááánek, tag, z5.... mohla bych pokračovat, ale nebudu. Zkrátka, projevuje se zde neblahý vliv sítí, na kterých přece nemusíme psát spisovně, jako ve škole. Tak vesele przněme náš krásný jazyk, jen houšť. Je to přece moderní, no ne?

Edit 30. 1. 2012 - Tento článek byl zařazen do výběru na Téma týdne. Děkuji!