Vzpomínka na Petera Granta

Pokud by se někdy uvažovalo o tom, koho jmenovat pátým členem Led Zeppelin, muselo by se bezpochyby každému vybavit jméno kontroverzního, zevnějškem hrůzu nahánějícího a prostorově nepřehlédnutelného Petera Granta, jejich proslulého manažera. Dnes, 21. listopadu, si připomínáme 16. výročí jeho úmrtí, proto prosím dovolte krátkou vzpomínku na tuto impozantní osobnost, která změnila tvář rock'n'rollového průmyslu sedmdesátých let.

Peter Grant se narodil 5. dubna 1935 v Londýně a byl vychován pouze matkou v jedné z chudinských čtvrtí. Brzy opustil školu a protloukal se coby herec, vyhazovač, nebo zápasník ve wrestlingu - až zakotvil v hudební branži. Své první zkušenosti sbíral při zajišťování britských vystoupení amerických muzikantů, jako byli Everly Brothers, Little Richard či Gene Vincent. Už tehdy se naučil jednat tvrdě a nevybíravě s každým, kdo podle jeho názoru chtěl jeho svěřence nějak poškodit a zúročoval své zápasnické zkušenosti.
V roce 1966 se stal manažerem The Yardbirds, už v době, kdy u nich působil Jimmy Page a při turné s touto kapelou, která měla silnou základnu fanoušků v USA, si brousil své ostruhy za oceánem.

Co se týče Led Zeppelin, je jisté, že bez spolupráce s tímto člověkem by nebyli ani zdaleka tak slavní. Peter Grant pomohl vytvořit tajemnou auru, obklopující skupinu - přispěly k tomu obaly bez textů, absence televizních vystoupení, žádné singly a také pečlivě plánované turné s přesně stanovenými pravidly. Tím, že vydobyl pro své svěřence 90% podíl na zisku z vystoupení, prosadil přesun zisků z kapes promotérů koncertů (dříve zvyklých na kapelách rejžovat) do kapes samotných hudebníků a jejich manažerů.
Peter Grant přitom byl vždy připraven čelit všem problémům na turné vlastním tělem - nebyl z těch, kteří jen sedí v kanceláři a vyřizují vše po telefonu. Na všech koncertech Led Zeppelin byl vždy v zákulisí a sledoval nejen reakce publika a výkony kapely, ale též všechno, co by mohlo jakkoli ohrozit její bezpečnost. Také byl proslulý svým bojem proti pirátům, pořizujícím nelegální nahrávky z koncertů i jejich prodejcům. Traduje se, že na jednom z koncertů zpacifikoval městského úředníka, měřícího hladinu hluku v domění, že nelegálně nahrává.
Jako manažer byl Grant nesmírně oddaný a loajální - byl též nerozlučným společníkem kapely při vylomeninách, které provozovala na turné a zároveň cítil za své muzikanty velkou odpovědnost. Když zemřel John Bonham, Grant si vyčítal, že "svého" bubeníka víc nehlídal - zhroutil se mu svět. Skončila jeho vláda v zeppelinovském království.

Po ukončení činnosti skupiny se Grant stáhl do ústraní, odkud se nakrátko vrátil na scénu počátkem devadesátých let. Ztělesňoval nekompromisní, ale spravedlivou a úctu vzbuzující postavu v historii rockového managementu. V té době mu bylo nabídnuto, aby se stal smírčím soudcem, což se zdvořilostí odmítl.
21. listopadu 1995 tento "velký muž" zemřel v sedadle svého auta na infarkt. Daň na jeho zdraví si vybrala cukrovka, dlouholetá závislost na kokainu a manželské problémy. Zůstali po něm dva potomci - syn Warren a dcera Helen. A samozřejmě také pověst jednoho z nejschopnějších a nejchytřejších manažerů nejlepší kapely světa - Led Zeppelin.
Je zvláštní náhodou, že jeho pohřeb se konal 4. prosince 1995, což bylo přesně patnáct let po oficiálním rozpadu Led Zeppelin. Příznačnější tečku za jeho životem si jen stěží umíme představit.

Myslím, že nejlépe vystihuje Petera Granta slavná scéna z filmu The Song Remains The Same, ve které nevybíravými výrazy požaduje vysvětlení od promotérů koncertu kvůli prodeji nelegálních plakátů.
***
a samozřejmě dále pokračuje Song Remains The Same...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator