Lesley - Ann Jonesová : Freddie Mercury - Bohémská rapsódie jednoho života

Už před dvěma dny jsme si připomněli dvacáté výročí úmrtí Freddieho Mercuryho, a tak jsem myslela na to, že by bylo dobré o této skutečnosti napsat. Po delším přemýšlení a po úvaze, že internet bude plný životopisných článků o tomto člověku, jsem došla k přesvědčení, že bude lepší, když necháme promluvit o Freddiem někoho povolanějšího. No a kdo by byl povolanější osobou, než publicistka, která se ve Freddieho blízkosti pohybovala celá sedmdesátá a osmdesátá léta? Vedla spousty rozhovorů s kapelou Queen v dobách jejich slávy a dalo by se říci, že byli přátelé. Proto se také po několika letech, uplynulých od smrti jejich frontmana, vrhla do pátrání po jeho životě; po životě muže, který ztělesnil hudební Božstvo, uctívané miliony fanoušků po celém světě. Po životě muže, jež byl naprosto rozporuplnou osobností - na scéně arogantním a extravagantním jedincem, libujícím si v okázalosti, v soukromí citlivým a zranitelným Člověkem.
Kniha, kterou Lesley - Ann Jonesová o Freddiem napsala v roce 1997, mapuje celý jeho bohatý život - od narození chlapce Farookha Bulsary na africkém ostrově Zanzibar rodičům párského původu, přes jeho pobyt v anglické internátní škole v Indii, zrození legendy Queen v Anglii, až po smrt v jeho domě v Garden Lodge.
Freddie Mercury byl určitě zvláštním člověkem, jak už to u umělců bývá. Skrýval dlouhá léta svou převažující sexuální orientaci, která se formovala už během jeho pobytu v internátní chlapecké škole v Indii a maskoval ji dlouholetým vztahem s Mary Austinovou. Tato dívka byla jeho přítelkyní - opravdovou partnerkou, s níž několik let žil a s jejíž pomocí se mu dařilo tajit náklonnost k mužům. Ona sama později řekla, že pro ni bylo snažší přijímat jako fakt, že Freddie miluje muže: nepředstavovali pro ni soupeře, jakým by byla jiná žena v jeho životě. Brala to jako biologickou záležitost, se kterou sám Mercury bojoval.
Mary Austinová byla jednou z těch, které promluvily do této rozsáhlé autobiografické knihy - stejně jako Freddieho sestřenice Perviz Darunkhanawalaová (roz. Bulsarová), její matka Diana, nebo další Freddieho přítelkyně Barbara Valentinová.
Kromě nich samozřejmě spoustu informací poskytl i kytarista Brian May - i když manažer Queen se rozhodně stavěl proti vydání této knihy. No a dalším člověkem, který byl Mercurymu nablízku a který s ním trávil poslední chvíle jeho života, byl i jeho poslední přítel Jim Hutton.
Dalo mnoho práce a pátrání sestavit tuto rozsáhlou a o cenný obrazový materiál obohacenou knihu. Lesley - Ann Jonesové se podařilo ze střípků postupně složit celistvý obraz muže, který byl nadaným skladatelem nezapomenutelných skladeb a jejich fantastickým interpretem. Obraz člověka, který kromě toho, že se stal hudební legendou, měl jiné smutné prvenství - stal se první známou obětí AIDS. Ale i když se dožil pouhých pětačtyřiceti let, stihl za ten poměrně krátký čas prožít svůj život naplno a přinést světu spoustu krásy ve svých písních. Nakonec - umíte si představit pětašedesátiletého Freddieho Mercuryho???
Závěrem mi nezbývá, než vám tuto skvěle napsanou knihu ze srdce doporučit.
Made in Heaven

Umění bylo jeho živel. A hudba, samozřejmě - v té době hlavně Joni Mitchell. Pořád mluvil o tom, že je jednou z nejvlivnějších osobností a jak je inspirativní. Miloval její melodie, poetické texty, její obrázky (obaly všech alb si Mitchell skutečně navrhovala sama). A občas prostě jen tak vysedával a klevetil. Měl rád takové to obyčejné tlachání o hloupostech. Uměl se bavit. Říkával mi: "Nejdůležitější věc, darling, je mít báječnej život. A pokud je báječnej, je mi fuk, jak je dlouhej."
Mick Rock


P. S. Nedá mi, abych nezmínila jednu zásadní a podle mě dost otřesnou věc. Skupina Queen chce znovu vyjet na turné, ovšem v jejich sestavě už několik let chybí zpěvák Paul Rodgers. Tak se stalo, že oslovili pochybnou extravagantní "celebritu" Lady Gaga... Ovšem, v dnešní době není nic nemožné - zatím je tato záležitost prý otevřená. K tomu lze říci jen jediné - pokud si chtějí Brian May a Roger Taylor uchovat poslední zbytky důstojnosti a soudnosti, měli by tuto možnost hodit hodně hluboko do odpadkového koše. Pseudozpěvačka Gaga přece nemůže být důstojnou interpretkou Mercuryho písní, to si snad nemůžou myslet ani ve snu. Těmto pochybným snahám o zviditelnění nechci rozumět....

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator