Led Zeppelin: I Can't Quit You Baby
Mrknem se zas po nějaké době na staré dobré Zeppeliny - tento měsíc bude hned několik příležitostí ke vzpomínce na ně - ale dnes to bude čistě jen pro radost z muziky.
Led Zeppelin jsou pro mě jednou z mála kapel, která se neproslavila jen pár hity a nepotřebovala reklamu k tomu, aby byla zbožňovaná. Tajemství jejich úspěchu se přisuzuje jakési smlouvě s temnými silami, což se při pohledu na ně může zdát pravděpodobné. Ale je to jen pohádka - tajemství jejich úspěchu je v kombinaci hudebních znalostí, hráčského umění, sexappealu a především nadšení pro společnou věc. To je to, proč Led Zeppelin neztrácí ani po letech své kouzlo. Je z nich vždycky cítit, že jsou rádi spolu - a že opravdu hrají spolu a ne jen vedle sebe. Když Robert s Jimmym skloní během koncertu hlavy k sobě, není to jen gesto pro fanoušky, vyplývá to prostě z hudby a je to naprosto přirozené. Stejně zajímavé je sledovat zadní voj - Jonesyho a Bonza ve vzájemné souhře. Prostě - kdykoli se budete dívat na jakékoli video Led Zeppelin, vždycky z něj vycítíte zaujetí, radost a elektrizující napětí. A naopak v nich nikdy nenajdete vulgaritu a obscénnost - i když se kapela proslavila svými úlety a pověstí ne zrovna vzorných hošánků, jejich hudby se to nikdy nedotklo. A to se cení.
Komentáře
Okomentovat