Čtyřicet let Čtvrtého alba Led Zeppelin
Zdá se to až neuvěřitelné, ale je to tak: dnes, 8. listopadu 2011, slaví své čtyřicátiny jedno z nejlepších rockových alb historie. Říká se mu různě: Zoso, Bezejmenné, Čtyři symboly nebo jednoduše Čtvrté album. Dnes už je to celkem jedno - protože všichni o existenci tohoto alba víme a i ti největší hudební analfabeti slyšeli aspoň jednou v životě Schody do nebe, nejznámější a díky rádiu i nej(o)hranější píseň Zeppelinů. Ale v době, kdy album vycházelo, nebyl nápad vydat album bez názvu společností Atlantic vnímán jako příznivý a dokonce se mluvilo o profesinální sebevraždě.
Led Zeppelin byli kapelou, která si zakládala na své hudbě a byla přesvědčena o tom, že je dobrá - nakonec nadšené davy fanoušků na koncertech to dotvrzovaly. Bohužel o tomtéž nebyla přesvědčena i kritika a když v roce 1970 vyšlo Zeppelinům třetí album, které bylo převážně akusticky zaměřené, stalo se kořistí kritikychtivých redaktorů hudebních časopisů. Ti nestrávili jeho progresivní zaměření a nakonec - problém s ním měli i někteří méně odvážní a konzervativnější fanoušci. Čtvrté album Zeppelinů mělo být tedy zdrcující odpovědí na tyto kritické hlasy. Jimmy Page razil heslo: "Ať za nás mluví hudba samotná" a pod jeho vlivem se kapela rozhodla, že na albu nebudou žádné identifikační znaky, které by signalizovaly, že jde o album Led Zeppelin.Zeppelini nebyli první hudebníci, které napadlo vydat album bez názvu. V roce 1970 vydali "Untitled" album američtí Byrds a o dva roky předtím se o to pokusili The Beatles - jejich Bílé album obsahovalo pouze plastický nápis "The Beatles", uvnitř byly fotografie členů a seznam písní. V roce 1968 a 1969 vydal John Lennon dvě experimentální alba s Yoko Ono - na přední straně nebylo napsáno nic a vzadu jen minimum informací. První sólový pokus Paula McCartneyho z roku 1970 obsahoval pouze jméno autora na zadní straně.
To všechno byli ovšem muzikanti, kteří se pohybovali na hudební scéně o mnoho let déle, než Led Zeppelin. Beatles trvalo pět let a deset alb, než se mohli obejít bez názvu - Led Zeppelin to trvalo necelé tři roky a tři alba. Dokazuje to, jakou rychlost nabral vývoj zábavního průmyslu a určitě to dokazuje i sebevědomí Zeppelinů, kteří věřili v to, že jejich hudba se bude prodávat sama. Ukázalo se, že oprávněně.
Obal alba byl navržen tak, aby odrážel Pageův zájem o ezoteriku a lidovou mystiku. Jeho přední stranu zdobí fotografie obrazu poustevníka, nesoucího na zádech otep. Tento obraz je zavěšen na zdi ve zdemolovaném domě - v pozadí je slum a věžové domy na Eve Hill v Dudley v oblasti Midlands. Uvnitř je toto dílo specifikováno ještě blíž - obsahuje tarokovou kartu a poustevnický symbol. Jimmy Page vysvětlil příslušnou symboliku následovně: "Ten stařec, co nese dřevo, je v souladu s přírodou. Bere si o od ní to, co potřebuje a taky jí něco vrací. To je přirozený cyklus. Jeho starou chatrč zbourají a na jejím místě vyroste chudinská čtvrť. Poustevník nese světlo Pravdy a Prozření; svítí na cestu mladému muži dole pod kopcem. Kdo zná tarokové karty, ví co Poustevník znamená. Je to varování před pokračováním ve vytyčené cestě bez odpočinku a rozjímání."
Jedním z náznaků, že jde o album Led Zeppelin, byly čtyři symboly, zdobící vnitřní obal - za každého člena jeden. Pocházely z knihy runových symbolů a každý člen si vybral takový, který ho nejlépe charakterizoval. Robertův znak - peříčko v kruhu - znamenal symbol míru a také psaní, Jonesyho tři elipsy, protínající se v kruhu, schopnosti a sebevědomí. Bonzův symbol tří protínajících se kružnic nápadně připomínal znak piva Ballantine - ve skutečnosti představoval symbol jednoty. Jimmyho záhadné slovo Zoso jako jediné nepocházelo z knihy run a jeho majitel si ho navrhl sám - co znamená, to však neprozradil. A ještě jeden symbol na desce bývá vzpomínaný - jsou to tři trojúhelníky, které patří hostující zpěvačce Sandy Denny z Fairport Convention, zpívající duet s Robertem v písni The Battle of Evermore.
Čtyři symboly se naživo objevily poprvé na britském turné v zimě roku 1971 - Bonzo měl kruhy vymalované na basovém bubnu Ludwig, Jones měl svůj symbol na klávesách Fender, Robertovo pírko bylo zobrazeno po straně zesilovače a Page své záhadné slovo Zoso umístil na jednoho z Marshallů. Z těchto čtyř znaků ovšem jen dva přežily americké turné v roce 1972 - Bonzův a Jimmyho.
Na vnitřním obalu původního vinylu byl také text písně Stairway To Heaven, což zdůrazňuje její výjimečnost. Takovou docela zajímavou skutečností je, že tento epos zazněl poprvé na koncertě v Belfastu 5. března 1971 - to je celých osm měsíců před vydáním alba. Je vidět, že Led Zeppelin si své posluchače "vychovávali" na koncertech - tvořili společně jakési tajné bratrstvo, mající svá společná tajemství.
Píseň Stairway To Heaven se stala nepřekonatelným rockovým kultem - dodnes ji hrají rádia na celém světě a vede v žebříčcích nejoblíbenějších písní všech dob. Stala se také koncertní stálicí Zeppelinů - hráli ji prakticky na všech koncertech od roku 1971 a po roce 1975 byla pravidelně zařazovaná jako zlatý hřeb programu. Není divu, že se časem Robertu Plantovi zprotivila - na vystoupeních po rozpadu Led Zeppelin ji odmítal zpívat a jako sólový umělec ji nezpíval snad vůbec. Řekl o ní, že když ji psal, byl kluk - po mnoha reprízách mu prezentace jejího textu připadala pokrytecká. Navíc Led Zeppelin měli přece spoustu dalších skvělých písní....
Čtvrté album Zeppelinů je milníkem v historii rocku i kapely samotné. Samozřejmě to není jen Stairway, co na něm lze obdivovat - každá z osmi písní je výborná a představuje Zeppeliny v nejlepší formě. Určitě také proto patří k nejprodávanějším titulům v historii hudby - prodalo se ho dodnes přes 37 milionů kopií a určitě se bude prodávat i nadále. Je to jedno z nesmrtelných hudebních děl, na které nezapomeneme ani po dalších čtyřiceti letech. A pokud si chcete připomenout písně z tohoto úžasného alba, můžete se podívat na můj sáhodlouhý článek, který jsem mu věnovala v květnu loňského roku. Tady je.
A ještě písnička: vždycky jsem měla moc ráda The Battle of Evermore. To je taková mystická předehra před Stairway, mlhou opředená a důvěrná...
Komentáře
Okomentovat