Stick With Me Baby

O víkendu jsem si dělala pořádek ve svých věcech a vytáhla jsem starou, trochu zaprášenou kazetu se záznamem rádiového pořadu Giganti rocku.

Ten byl vysílán ještě v dobách dobrého ostravského rádia Hey a myslím, že to byl jeden z jeho posledních dílů, co se věnoval právě Robertu Plantovi. Stalo se tak těsně před jeho vystoupením na Colours of Ostrava v roce 2006 a ve zhruba dvouhodině zazněl průřez Robertovou tvorbou se stručným komentářem. Pamatuji si, jak moderátor řekl, že Robert Plant je člověk, který si může dovolit pozvat kohokoli k jakékoli spolupráci - a uváděl jako příklady Alexise Kornera, AfroCelt Soundsystem, Rainera Ptaceka, Jimmyho Page, Justina Adamse a Strange Sensation atd. Tehdy se pořad nesl zejména v duchu nové desky Mighty Rearranger, takže se pohyboval hodně ve vodách tvrdých kytarových riffů, kombinovaných s melancholikou pouštního blues a kouzlem Orientu. A tenkrát by mě nenapadlo, že kdyby někdo chtěl podobný pořad vysílat za pár let, musel by hodně zjemnit a v prvé řadě zmínit dvě ženy, které se objevily po jeho boku na dalších dvou deskách. Tou první je Alison Krauss, potvrzující právě to, co bylo řečeno výše - že Robert Plant si může opravdu pozvat ke spolupráci kohokoli. A že z toho vzniklo album dvou rovnocenných hudebních osobností, o tom se můžete na Raising Sand přesvědčovat na každém kroku. Ať už zpívá každý sám, nebo v duetu, je tam cítit, jak společně dýchají v jednom rytmu. No, možná se ještě dočkáme nějaké další spolupráce, necháme se převapit, u Roberta není nic vyloučeno. Alison letos vydala opravdu velice pěkné album Paper Airplane, o kterém jsem se už párkrát zmiňovala a Robert Plant zase přesně před rokem pustil do světa své Band of Joy, na kterém už s ním zazpívala jiná žena - Patty Griffin. Nechce se mi věřit, že už je to rok. Utíká to rychle.

Poslechněte si tedy pro dnešek jednu ze společných písní z Raising Sand - Stick With My Baby, původem od Mella Tillise.

---