Holubí hnízdění

Když jsem se dnes vrátila odpoledne z práce, čekalo mě nemilé překvapení. Jako obvykle jsem si zašla na balkón, že si dám svou odpolední cigaretu a zjišťuji, že máme nového nájemníka. A je pěkně drzý, během dopoledne si stačil v mém starém truhlíku s uschlými netřesky vyrobit hnízdo. Ještě včera večer tam nic nebylo a dneska je v něm hromádka větví a na ní sedí holub. Nejhorší je, že se na mě škaredě dívá svýma červenýma očkama a vypadá to, že mě chce klovnout.

Nepomůže ani po něm něčím hodit - když jsem zkusila starý sandál, abych ho vyplašila, ani se nehnul. Vypadá to, že teď nejmíň měsíc nebudu moct chodit na balkón, než vysedí vejce a vylíhnou se mu mimina. Takže žádné věšení prádla na sluníčku a žádná siesta. Krutá příroda se proti mě spikla. Každý pokus o odstranění truhlíku je provázen nálety ptáků, takže si připadám jako v té povídce od Daphne Du Mauriera. A to nám mají přijít spravovat sušák... To mám za to, že jsem bordelář. Měla jsem ty truhlíky dávno uklidit.

Než jsem napsala těchto pár řádek a vložila sem fotky, stačilo se v hnízdečku objevit tohle. Co teď? Srdce mi nedá, abych vajíčko zničila, tak budu mít prostě na balkóně holubí porodnici. Kdoví, kolik jich tam ještě přibude... Nevíte někdo náhodou, kolik vajec může takový holub snést? Abych z toho neměla holubí mateřskou školku.