The Creation - Painter Man ( a ještě něco navíc)

dubna 10, 2011

Letmo jsem se tady ve včerejším článku zmínila o The Creation a Eddie Phillipsovi, kytaristovi, který poprvé použil při hře smyčec. Bylo to někdy v roce 1966 a Jimmyho Page to zaujalo natolik, že tento styl začal pilovat a vlastně ho dovedl k dokonalosti a nejvíc ho proslavil. Dnes poránu, kdy jsem zasedla s kafem k počítači, jsem si na to vzpomněla a napadlo mě se podívat na nějaké bližší informace o kapele Creation. Samozřejmě jsem je našla pouze v angličtině, na což už jsem si zvykla - o těchto kapelách u nás ví málo lidí a tipla bych, že ani většinu fanoušků Jimmyho Page nezajímá, jak a co hrál jeden z jeho vzorů. Jsem ale tak paličatá, že si nedám říct a musím - i když je jasné, že takovými články si návštěvníky nezískám - prostě musím tady něco o nich napsat.

Stručně: Angličani The Creation vznikli v roce 1966. Většina zakládajích členů pocházela z party The Mark Four, což byla beatová formace z Cheshuntu, hrající od roku 1963. Jejich složení se neustále měnilo, v začátcích zpíval Kenny Pickett a na kytaru hrál už zmíněný Phillips. V roce 1967 opustil kapelu nejprve zpěvák, později i kytarista, pak se Pickett vrátil a kytary se ujal na nějaký čas Ronnie Wood (později Rolling Stones). The Creation skončili v roce 1968 a měli na triku pár singlů a jedno album, vydané pouze v Evropě. Jejich producentem byl známý Shel Talmy, v jehož stáji byli také Kinks a Who - což přineslo Creation trochu nespravedlivé srovnávání. Hudba The Creation byla přinejmenším stejně dobrá, jako ta, kterou produkovaly jiné skupiny vlny Britské invaze. Měli tu smůlu, že zanikli příliš brzy díky neustálým personálním změnám. Ale i přes své krátké působení se zapsali do dějin zejména svou nejpopulárnější písní Painter Man, která se vyšplhala na vrchol žebříčku singlů v Anglii a později byla zpopularizována disko skupinou Boney M. Další jejich píseň Makin Time byla použita ve filmu Rushmore.

Abych řekla pravdu, píseň Painter Man mě překvapila - znám její verzi od Boney M (kdo četl článek o hudbě mého dětství, je mu to jasné). Když jsem si ji ráno vyhledala a přehrávala, úplně jsem nadskakovala vzrušením. Jirka se k tomu nachomýtl a já mu hned ukazovala: Hele, vidíš ten smyčec? Tam v koutku, za tím zpěvákem, co matlá barvu na kameru? Jirka se jen shovívavě usmíval a čekal, až mu uvolním počítač, aby mohl "skajpovat" s kámošem. A povídal mi - Ty myslíš, že to bude někoho zajímat? Hmmm... Celé dopoledne jsem na ně musela myslet a teď mi v uších samozřejmě hrajou. Pokud patříte mezi staromilce, jako já, možná vám přijdou taky k chuti. Každopádně je můžu vřele doporučit a už teď se třesu na to, až vám tady dám pár písniček. Dobrou chuť.

zdroj fotky