Coverdale&Page - recenze alba
Vzala jsem si dnes na mušku jedno z alb, které pochází z devadesátých let a je dílem spolupráce dvou osobností rockové hudby - Davida Coverdala a Jimmyho Page. Vyšlo v roce 1993 a jeho název je složen z jmen obou protagonistů.
Najdete na něm skvělé momenty vedle celkem "odfláknutých" kousků, které působí jako výplň desky. Bohužel album přišlo v období, kdy byly v "módě" úplně jiné styly a tak časem zcela zapadlo. Dnes bude zajímavé už jen pro fanoušky Jimmyho kytary - k jejich škodě se ovšem na něm Jimmy spíš obrací do své slavné minulosti a nápaditých sól, které by přinášely oživení, je zde pomálu. Z tohoto hlediska bych spíš doporučila album Outrider, které je možná méně chytlavé, zato však hudebně propracovanější. Ale pokud chcete vyvolávat vzpomínky ve stylu "co by bylo, kdyby", je deska Coverdale & Page pro vás určitě to pravé.
Úvodní song Shake My Tree je poměrně slibný. Kytarová práce zpočátku odkazuje na vliv akustických Zeppelin, ale pak se zvuk mění do hardrocku. Krátké úsečné riffy, doprovázené harmonikou, dodávají písni šmrnc. Coverdale zpívá - jako ostatně na celém albu - ve dvou polohách svého hlasového rejstříku. V těch nižších je jeho hlas chraplavý a drsný, ve vyšších až příliš kopíruje styl Roberta Planta.
Waiting On You má celkem zajímavý úvod a taky chytlavé refrény, přesto vyznívá trochu ploše.
Take Me For A Little While je jedna z pomalejších písní na albu a taky jedna z velmi dobrých. Coverdale tady většinou moc netlačí na pilu a zní přirozeně. Je to posmutnělá balada s moc hezkým kytarovým sólem Jimmyho. Dobrá práce.
Pride And Joy zpočátku vyvolá radostnou atmosféru Led Zeppelin z období jejich třetí desky. Ale vzápětí se Coverdale pouští s hlasem do "gunsenroseovských" experimentů, což celou píseň sráží. V důsledku z toho z ní vychází hybrid Gunsen Roses s Led Zeppelin, šmrncnutý Whitesnake. Typické šlapající bicí a harmonika v refrénech písničku oživují a udržují alespoň minimální zájem.
Over Now, to je zase výcuc z populárního Kashmiru. Těžký, našlapaný riff, hutný zvuk. "Plantovský" zpěv tady zní o něco lépe, než v předchozí skladbě.
Feeling Hot je rychlovka. Ale taky jedna ze slabších skladeb na albu. Některé riffy sice připomenou staré časy alba Physical Graffiti, ale v podstatě je to klišoidní písnička. Taky se mi nelíbí, jakým způsobem končí většina skladeb tohoto alba. Většinou je konec jakoby nedotažený a useknutý.
Easy Does It - opět staré schéma vyvolávání duchů. Zpočátku poloakustická skladba se překulí do hardrockového rytmu, který opakuje stará schémata většiny předešlých songů z alba. Přesto v téhle písničce probleskují místy jako perličky hezké sestupné riffy Pageovy kytary, které ji oživují.
Take A Look At Yourself to je typický song do rádia. Abych řekla pravdu, líbí se mi ze všech písniček na albu nejmíň. Sólo Jimmyho je krátké a pro kytaristu jeho formátu opravdu ubohoučké.
Don't Leave Me This Way ... jsem ráda, že se můžu zase rozplývat chválou. Úžasně vystavěná balada potvrzuje Pageovo umění. David Coverdale zpívá ze všech sil, vkládá do svého projevu vášeň a cit, přesto bych si dovolila říct, že tahle věc by s Plantovým vokálem mohla získat ještě víc. I tak je to podle mě nejlepší skladba z celé desky.
Absolution Blues je další hezký kousek. Tajemný úvod se rozjede slušným, našlapaným riffem. Aranžmá písně se neustále proměňuje, sólo je sice kratší, zato plné šťávy. Je zde možná několik drobných vzpomínek na Led Zeppelin, ale i tak si píseň uchovává čerstvost.
Whisper A Prayer For The Dying je poslední song z desky. A asi i nejtemnější, podbarvený těžkým zvukem synth melodií. Ale jeho zvuk je v podstatě zase jen opakováním toho, co jsme na desce už slyšeli.
Závěrem bych k tomu řekla tohle: podle mého je to album příliš pohodlné. Netvrdím, že je špatné, ale rozhodně to není žádný vrchol tvorby ani pro Page, ani pro Coverdala. Většina songů postrádá nějaké poselství. Možná si to pánové uvědomovali, když z jejich plánovaného světového turné na podporu desky nakonec sešlo. Přiznávám, že mi trochu vadí zpěv Davida Coverdala, který podle mě postrádá svůj vlastní styl a až příliš často se snaží napodobovat.
Celkové hodnocení bude následující - 6,5/10
Komentáře
Okomentovat