Narozeninová Walking Towards Paradise

Tento víkend mě čekají příjemné povinnosti připravit oslavu narozenin svých a dcery, která už dosáhla věku, ve kterém jsem já si kdysi připadala děsně stará. A měla jsem na krku ji, tehdy čtyřletou roztomilou holčičku s kudrnatými vlásky. Tenkrát byla moje všechno a dneska už jsem si tak nějak zvykla na to, že si občas zavoláme a vidíme se  jednou za dva tři měsíce. Vždycky se na ni hrozně moc těším, ale pak jsem docela ráda, když si odjede žít svůj život a v naší domácnosti zavládne obvyklý klid. 

Občas mám výčitky svědomí, že nemám své dítě dost ráda, když jsem ráda, že po pár dnech zase zmizí. Ale je to asi přirozený proces odpoutání se - rozhodně je to lepší, než kdybych se doma utápěla v slzách a vyčítala jí, že se osamostatnila. Nakonec mám tu ještě Jirku a už vím, že mě tohle čeká za pár let i s ním a jsem na to připravená.

Tak se těším na to, až budu péct dort na zítřejší oslavu, až si otevřem víno a pokecáme, až budeme chvíli pohromadě jako za starých časů.

Dneska jsem se rozhodla tu dát jednu písničku, která je tak stará jako moje dcera - vyšla na albu Now and Zen, o kterém jsem už psala. Jsou to ta mnohými zatracovaná osmdesátá léta, kterým jsem se už v posledních článcích z přepadající nostalgie dost věnovala. 

V několikadenním předstihu tedy přeji Now and Zen všechno nejlepší a ať si nachází nové a nové posluchače i dneska. ŠŤASTNÉ 23. NAROZENINY. 

Walking Towards Paradise

***

---