Let The Boogie woogie Roll

Chvíli jsem přemýšlela o tom, že bych tady napsala něco o Grammy - jak už jsem se vyjádřila v komentáři pod předchozím článkem. Je fakt, že jsem v tomhle směru dost nekritická. Robert Plant byl nominován na Grammy ve dvou kategoriích a kdyby aspoň v jedné z nich uspěl, určitě bych byla spokojená a nijak bych Grammy neřešila. Věřím tomu, že on sám to neřeší vůbec, tyhle ceny totiž opravdu ztrácejí (nebo už dávno ztratily) prestiž. Vypadá to někdy skoro tak, že ten, kdo nemá Grammy, je na tom hudebně líp, než ten, kdo jich má třeba deset.
Třeba taková skupina Lady Antebellum. Ti byli letos jasnými vítězi, nevím teď přesně počet cen, které získali, ale mám pocit, že jich bylo pět. Je to mladá skupina, kterou u nás asi moc lidí nezná, abych se přiznala, patřím mezi ně. Je to country skupina, což může potěšit v tom, že nahrávku roku získali oni a ne Eminem. Ale když si poslechnete tu úžasnou nahrávku roku, zjistíte, že je to jen taková rádiová vata. Líbivá popina, plochá melodie, vokál bez emocí. Vůbec nevím, co by na tom mohlo být tak úžasného. No ale nic.. v dnešní době netřeba velkých věcí - pro stádo posluchačů je to určitě dobrá pastva.
Nezlobte se, že o tom takhle píšu - nevyznám se v tom, ale je mi jasné, že to stojí za pendrek. To je tak asi vše k tomu... a teď bych mohla konečně začít psát něco o písničce, kterou jsem si vybrala na dnešní den. Pokud si vzpomenete na album Sixty Six To Timbuktu z roku 2003, na ten výběr, na best of, které vlastně žádným "správným" best of není, možná si taky vzpomenete na písničku Let The Boogie woogie Roll. Už v roce 2002 vyšla na albu Joolse Hollanda - Small World Big Band Volume Two - More Friends a Robert Plant ji zařadil právě na svůj výběr. Když posloucháte desku s touto nahrávkou, je na ní opravdu hodně dobře vidět ta hudební cesta Roberta Planta, kterou se jako červená stužka proplétá jeho láska k blues, rock'n'rollu, ale třeba i k world music.
Let The Boogie woogie Roll je energická skladba, s atmosférou starých časů. A zpívá ji tak, že to vypadá, že se pro tohle narodil.
za pozornost stojí určitě i taneční kreace...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator