When I Was A Child

Znáte takový ten pocit, kdy vám nějaká písnička přesně padne do nálady? Nebo kdy přesně tuhle písničku potřebujete k životu, protože to je prostě pro vás v danou chvíli to pravé?

Poslouchám Walking Into Clarksdale. To album je nádhera, na kterou si člověk musí udělat čas a pohodu. Je tak citlivé a plné krásných melodií. Je škoda, že ho zrovna moc lidí nezná. Nebo možná, že je to lepší - aspoň má člověk pocit důvěrna a jisté spřízněnosti s těmi, pro které tahle hudba taky něco znamená.

Je to už tak dávno, co tohle album vyšlo. Už je to dlouhých dvanáct let. Dnes jsem objevila na internetu článek o koncertu Roberta Planta a Jimmyho Page v Praze právě v roce 1998. Sice podle něj k novým písním z alba Walking nesahali příliš často, ale mou hodně oblíbenou When I Was A Child hráli. Je to jeden z příkladů muzikantského citu, který tyhle dva pány spojoval. Kytara a hlas Led Zeppelin, tak se jim říkalo. Nemám tohle pojmenování moc ráda, ale zvlášť u Jimmyho platí, že když něco udělal s Robertem, bylo to většinou velmi dobré. Zrovna jako písnička, kterou už jsem tady vzpomněla. Jo a zkuste si to poslechnout se zavřenýma očima. Ale bohužel vás musím poslat na Youtube. Fakt si tam zajděte.