Babe I'm Gonna Leave You

Zdravím vás u mého středečního speciálu, zaměřeného na písničky Roberta Planta. Dnes se budeme zabývat klasikou, nádhernou písní, která má kořeny už v padesátých letech a která původně vyšla na albu Led Zeppelin I. 

Co bych k tomuhle řekla? Video s písní pochází z koncertu v Buenos Aires ze 17. ledna 1994 a z provedení je cítit duch alba Fate of Nations. Mám na mysli zvonivý zvuk kytary - ale víte co mě zmátlo? U videa je napsáno, že kytaristou je Jerry Cantrell a já tam vidím Francise Dunneryho. 

No, takže budu psát o kytaře Francise. Má tam uprostřed písně hodně dobré sólo na akustickou kytaru, fakt perfektně a s citem provedené. Při detailním zkoumání jsem si všimla, že druhý kytarista - ten co hraje na elektrickou kytaru - asi nebude Kevin Scott MacMichael. Je to dost špatně vidět, ale i podle stylu hry si myslím, že to je někdo jiný. Je tedy možné, že jím je právě zmiňovaný Jerry Cantrell. I když jsem v životě neslyšela o tom, že by hrál s Plantem. Pokud to někdo náhodou víte, tak napište, jak to je.

Vždycky, když se dívám na tyhle staré zeppelinovské songy, hrané Robertem a jeho momentální kapelou, tak se neubráním srovnávání. Tady je totiž vidět, jak si s tím různí muzikanti pohrajou pokaždé trochu jinak a jediné, co zůstává nezaměnitelné, je Robertův hlas. Ten hlas je pro mě asi nejdůležitější -  vadilo by mi, kdyby třeba hráli původní muzikanti tuhle skladbu a zpíval to někdo jiný. Francis Dunnery sice není Jimmy Page, ale i tak obstojí při interpretaci se ctí a mě baví sledovat, jak se ta písnička pokaždé mění.

Babe I'm Gonna Leave You z devadesátého čtvrtého stojí zkrátka za poslech. Tak si ji užijte.