Zrádný rum

Včera jsem se domlouvala s dcerou Lucií, kdy přijede z Prahy, aby mi pomohla nazdobit kvanta perníků. Byla to legrační shoda, že jsme si volaly obě skoro naráz - ona, aby se zeptala, kdy má přijet a já, abych jí řekla, že tento víkend. Ovšemže mě dcerka potěšila, sdělila mi totiž, že má další zájemkyni o naše výtvory, takže mě dnes čeká zadělání další dávky těsta z kila mouky a bude se péct vesele dál. A k tomu ještě zdobit. Lucie dorazí v sobotu ráno a hned se do toho dáme. Aby nám šla práce lépe od ruky, vzpomněla si na náš zvyk, že si vždycky u pečení a zdobení vaříme grog. Takže mi při našem hovoru o srdíčkách a koníčcích nezapomněla říct, že mám na víkend koupit rum. Začala jsem se na to těšit a hned z práce jsem spěchala do obchodu, abych nakoupila nejen rum, ale ještě některé nezbytnosti na zdobení.

V obchodě už bylo předvánočně narváno, ale mě to neodradilo - popadla jsem půllitra a ještě jsem přemýšlela nad lahví vína, ale to jsem nakonec zavrhla, už by toho bylo trochu moc. Ukázalo se to jako dobrá volba.

S dvěma taškami jsem se vydala k domovu. V jedné trůnil rum a deset vajíček v plastovém obalu spolu s časopisem, mým sešitem z práce a pecnem chleba. V druhé jsem měla lehčí nákup, spíš drobnosti. Jak jsem tak šla, byla mi zima na ruce, protože jsem samozřejmě nechala rukavice doma. Chtěla jsem si ty tašky přehodit, zmrzlé ruce vypověděly službu a ejhle, taška s rumem se najednou válela na chodníku a z kaluže pod ní se začala linout příjemná vůně. Samozřejmě mi v ní zbyly jen střepy, jedno vejce rozbité, pecen chleba nasáklý z jedné strany a sešit z práce voňavý, jak deník alkoholika.

Tak jsem vypila půllitra, ani nevím jak... S taškou plnou střepů jsem dorazila domů, zlikvidovala následky, ale přece jen mi zůstala aspoň ta vůně rumu v bytě. A rumový chleba jsme taky ještě nejedli. Uvidíme, jak bude chutnat.

Dnes se mi podařilo z obchodu donést láhev neporušenou, takže grog bude. Sláva alkoholu!