Robert Plant v Rock&Popu + House of Cards
Stačilo jen málo a vůbec bych si nekoupila nové číslo Rock&Popu. K tomu, že jsem to udělala, mi stačilo pět minut, které zbývaly do odjezdu autobusu a blízkost dobře zásobené trafiky. Při zevrubném prohlédnutí obálky jsem chtěla s díky odmítnout, ale pak se mé oči zastavily na důvěrně známém jméně, nenápadně poznamenaném v záhlaví. Vzápětí jsem si časopis odnášela s vítězoslávou dítěte, které právě vydyndalo od rodičů oblíbenou hračku.
Ano, je to tak. V novém čísle Rock&Popu je článek - nebo dá-li se říct spíš epopej - věnovaná Robertovi a pohledu na jeho sólovou tvorbu, tradicionalismus s prvky nových trendů, hudební experimentátorství. Vím, že všemožné takové články teď vycházely častěji a také já jsem se tomuto tématu na blogu hodně věnovala. Ale myslím, že tento dokonale vystihuje průřez dosavadní Plantovou tvorbou s důrazem na poslední album Band of Joy a také na jeho vnímání hudby.
Robert Plant se nikdy nebránil poznávání nových věcí. Vždyť si jen vezměme to jeho proplouvání world music, rockem, bluegrass, folkem.... on za těch víc než čtyřicet let působení na hudební scéně přičichl k neuvěřitelné spoustě stylů a dokázal je vždy ve své hudbě smysluplně využít. Ale ten základ - kořeny rostliny - jak řekl autor článku Tomáš S. Polívka, jsou v blues, keltské a staroanglické hudbě. Blues je styl, na kterém Robert Plant vyrostl, to tvoří vždy základ všeho. Je to grunt, ze kterého vychází veškerá jeho tvorba, ať už je prozářena exotickým sluncem, nebo koketuje s elektronikou.
Robert je jednou z mála těch ikonických postav v hudbě, která má v sobě odvahu neustále něco objevovat, bez toho, aby se lacině podbízela novým trendům. Myslím, že tohle hledačství v něm bylo zakořeněno už dávno a nakonec, bylo to patrné i v době Led Zeppelin. Těžko říct, jak by jejich tvorba vypadala, kdyby měli jiného zpěváka. Robert byl ten, který měl odjakživa rád experimentování a tíhnul k méně známým skupinám a autorům, jejichž hudbu obdivoval a inspiroval se jí.
Je moc hezké, že tento trend v něm přetrvává do dnešních dnů. Můžeme se pak nadát mnohých překvapení. Vždyť řekněte, jaké by to bylo nudné, kdyby jste dopředu věděli, jak bude asi znít jeho nová deska. Robert je člověk, který nám ukazuje, jak vypadá nadšení v hudbě, se kterým by mohl strčit do kapsy mnoho svých vrstevníků, ale i mladších kolegů. On je ikona, on je hudební inovátor, který má vzácný dar obklopovat se lidmi, naladěnými na stejné vlně. Z jeho tvorby nikdy necítím nudu, vždycky v ní objevím jen chuť a radost tvořit, celou jeho osobnost, která dýchá ze všech jeho alb. Ten duch "plantovství" dává jeho albům zcela specifický rozměr.
Takže teď asi čekáte, kdy vám poradím, abyste si R&P koupili. Záleží to jen na vás... Ale byla bych ráda, kdybyste si pustili jednu hudební ukázku. Bude to House of Cards. Tak hezký poslech a večer.
Komentáře
Okomentovat