Nebezpečně manická Nirvána

Dnes mi končí slastné pětidenní období, kdy jsem se povalovala doma, zítra zase nastupuji do pracovního kolotoče. No ale je třeba se na to dívat optimisticky, ještě je přede mnou celý nedělní večer a já se ho dnes rozhodla zasvětit Nirvaně. Nebude to ovšem Nirvana Kurta Cobaina, nýbrž Manic Nirvana Roberta Planta. Perfektní volba na podvečer, kdy jsem sama doma.
Abych pravdu řekla, neznám žádné jiné album Roberta, které by bylo tolik...snad smyslné, nebo sexy je to správné slovo? Hutný zvuk, drsné kytarové riffy, výrazné bicí a nad tím vším ční mimořádně výrazný a silný vokál, který se v mnoha místech pouští až do nebezpečných výšin, které vám můžou lehce zamotat hlavu.
Album má za sebou už dlouhých dvacet let, ty mu ovšem na síle vůbec neubírají. Vyšlo v květnu roku 1990 a bylo nahráno v podstatě se stejnou sestavou hudebníků, jako předchozí Now and Zen, jen s tou výjimkou, že místo baskytaristy Phila Scragga přišel do skupiny mladý Charlie Jones.
Dalo by se označit směle za jedno z nejrockovějších alb, které kdy ze sólové dílny Roberta Planta vyšly. Ovšem i přes jeho zdánlivou tvrdost na povrch probleskují drahokamy v podobě něžných písní, jako je třeba akustická Liars Dance, nebo hluboce emotivní I Cried.
Robert také nezapomněl na minulost. V písni Your Ma Said... - tohle je jediný cover na desce - se objevil hezky zakomponovaný refrén z Black Dog, jeho velmi oblíbené téma.
No a už se zde objevují i vlivy středního Východu, nejvíc snad patrné v posledním songu alba, Watching You, mimořádně silné písni se stabilním zvukem bicích, s velmi intenzivními těžkými zvuky syntezátoru a výraznou kytarou. Exotickou atmosféru dodává songu i vokál marockého zpěváka Siddi Makain Mushkina.
Pokud máte zájem, můžeme se podívat na některé songy, abyste se přesvědčili, že jsem zase tak moc nekecala, když jsem mluvila o té smyslnosti a sexy hlasu.

1. Hurting Kind (I've Got My Eyes On You)
Tohle je nebezpečná rychlost na horské dráze. Možná z dnešního pohledu ještě trošku pokropená leskem právě uplynulých osmdesátek, ale čiší z ní radost z hraní a to je důležité. Koukněte se na klip k písni, myslím, že je z něj cítit to bláznovství a hravost. Moc hezká zábava.


2. Big Love
Jedna z důrazných věcí s perfektním zvukem bicích a taky...nevím dodnes, co si mám myslet o textu.
3. S S S & Q
Velmi zábavná píseň, s kouzelným kytarovým riffem. Úderná palba bicích, trocha synth melodií a nad tím hlas, který stoupá vysoko...Teď jsem si vzpomněla, že jsem o tom albu četla, že jeho první polovina je něco mezi hravým flirtováním a prodlouženým orgasmem.
4. I Cried
Tohle je song, který v sobě skrývá spodní tóny a spoustu emocí, nejen v melodii, která je ozdobena akustickou kytarou, ale hlavně ve zpěvu.
5. She Said
Další píseň s velmi výraznými bicími - to je vůbec jeden z poznávacích znaků tohoto alba a další velmi, velmi smyslný vokál. Skoro by se dalo říct, podle mého popisu, že by se tohle abum mělo prodávat v sexshopu a ne v normálním obchodě s hudebninami.
6. Nirvana
Jedna z mých oblíbených. No a nebudu k ní nic psát, pusťte si ji... Ten rozjezd je fantastický.

7. Tie Dye On The Highway
Tohle je hymnická záležitost. Zase máme to štěstí, že si ji můžeme pustit, i když v malinko jiné podobě, než je na albu. Vzpomínka na období éry hippies a atmosféra festivalu v Knebworthu roku 1990 nám může trošku evokovat Woodstock.

8. Your Ma Said You Cried In Your Sleep Last Night
Způsobem zpěvu v této písni připomíná trochu Elvise, k tomu doprovodné ženské vokály, praskající zvuk... Atmosféra starých časů jako by se prolínala s novým zvukem. Song s velkým sebevědomím.
9. Anniversary
Tady už převládají syntetické melodie, které tvoří páteř celé písně, společně s bicími, hrajícími do pochodu. Uprostřed písně zazní velmi přesvědčivé kytarové sólo. Mám tu jedno video, zvuk sice není nejlepší, ale i tak se zkuste mrknout a poslechnout.

10. Liars Dance
Akustická krása s náladou Led Zeppelin. Taková malá perlička v moři úderných zvuků, malá vzpomínka... Video je z Knebworthu a na kytaru hraje Doug Boyle... omylem jsem tu měla uvedeno, že to byl Jimmy Page a nikdo mě neopravil:-)

11. Watching You
O této písni jsem se už na začátku rozepsala, snad bych dodala, že k ukončení alba je to věc velmi důrazná a možná nutící si tu desku pustit znovu.
Doufám, že se vám tahle moje "recenze" líbila a že vás třeba navnadila - pokud to album nemáte doma - k jeho pořízení.
Ještě bych k tomu dodala, že na novější verzi alba z roku 2006 jsou další tři písně - Oompa (Watery Bint), One Love a Don't Look Back. A to by bylo asi všechno. Přeji hezký zážitek, pěkný zbytek nedělního večera a šťastný start do nového týdne.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator