Robert Plant & Strange Sensation - No Quarter

Tak jako každou středu, i dnes usedám k počítači a vybírám nějakou písničku od Roberta. Vždycky se snažím napsat i nějaké informace k ní, ale dneska to bude notoricky známá skladba od Led Zeppelin, i když ji asi podle zvuku budete poznávat jen ztěží.

Ale já jsem chtěla dneska napsat i o něčem jiném, než jen o písničce. Chtěla jsem napsat něco o Robertovu vztahu k hudbě. Vždycky mě totiž fascinovalo (i u Led Zeppelin), jak dokázal kombinovat různé hudební styly a vlivy, což svědčí o jeho velkém rozhledu v této oblasti. Když se podíváte na různé jiné interprety, většinou si jedou v té své vyjeté koleji a moc z ní nevybočují. Ale u něj je to vždycky takové odvážné, každá deska je trochu jiná a každá písnička, kterou zahraje, má jiný kabát.

Před pár lety jsem četla rozhovor, ve které se vyznával ze své lásky k hudbě. Říkal, že má obrovskou sbírku desek a vždycky poslouchal strašnou spoustu muziky. U hudebníka se to může zdát pochopitelné, ale je pravda, že většina jich už moc hudby neposlouchá. Tato jeho láska vyústila v to, že spoustu jím obdivovaných skladeb sám přezpíval a vydal na svých deskách. A taky samozřejmě znovu přearanžoval spoustu písniček od Led Zeppelin, čímž z nich v některých případech udělal úplně nové songy. Může mu to být vyčítáno jako zneuctění těchto slavných písní? Já myslím, že ne. V jeho podání ty písně žijou dál svůj nový život a další lidé se jimi tak nakazí - což je jen dobře.

Robert Plant & Strange Sensation - No Quarter (live 2006)