Reuniony a můj názor na ně

Takže dneska nakousnu další téma, které mě zajímá a zároveň děsně štve - reuniony skupin. Píšu to hlavně proto, že se v poslední době hodně mluvilo o reunionu Led Zeppelin, pak taky Queen a v neposlední řadě jsem se před pár dny dozvěděla, že k nám přijedou The Doors, teda pardon Robby Krieger a Roy Manzarek se svou doprovodnou skupinou (ovšem už bez Jima, samozřejmě). To, že nemůžou používat původní jméno kapely má na svědomí John Densmore(bubeník The Doors) a členové Jimovy rodiny, kteří proti používání tohoto jména protestovali u soudu a uspěli. Já to považuji za nesmyslné, pokračovat v něčem, co skončilo smrtí Jima Morrisona. Protože ať si říká kdo chce co chce, The Doors byli Jim, on byl duše skupiny a ta jednoho dne umřela. A to, co dělají pánové Robby a Roy mi připadá - sentimentální? nebo spíš vypočítavé. Dalším takovým učebnicovým příkladem jsou Queen. Ti se rozpadli po smrti Freddie Mercuryho v roce 1991, přesto v roce 2005 začali koncertovat s novým zpěvákem Paulem Rodgersem a dokonce s ním loni vydali nové album. Co se týká Led Zeppelin - tady už toho bylo řečeno hodně. Po jejich vzpomínkovém koncertě v roce 2007 se rozpoutalo doslova šílenství, aby se kapela dala dohromady. Miliony lidí se chtěly na koncert dostat. Kdyby šlo o koncert třeba Jimmyho Page a Roberta Planta, tak by zájem určitě nebyl v takové míře. Ale Led Zeppelin - to už je pojem! Spousta lidí to chce vidět na vlastní oči a chce aby to nebyl jen jeden koncert. A je jedno, že už tam není původní bubeník, kvůli jehož smrti se skupina rozpadla, možná by někteří skousli i to, že tam nebude zpívat Robert Plant, když ten to razantně odmítl a mnoho fanoušků ho za to proklínalo. To, jak se spekulovalo o tom, kdo nahradí Planta v Led Zeppelin, mě pobouřilo, ale zároveň i pobavilo. Nejhorší na tom je, že spekulace pořád ještě neustaly a někteří fanoušci vytrvale diskutují o tom, jak se mají dát zase dohromady. Jak prohlásil Plant v jednom rozhovoru - tyhle spekulace ukončí jen smrt.
Nejotřesnějším případem, kdy se skupina snažila udržet na hudební scéně za každou cenu, jsou INXS. Po tragickém úmrtí Michaela Hutchence v roce 1997 střídali zpěváky a dokonce v roce 2005 uspořádali v USA reality show, díky které se novým zpěvákem stal J. D. Fortune a vydali s ním album Switch (které ovšem mělo velmi nevalnou úroveň).
Takže to všechno shrnu, já nejsem rozhodně příznivcem reunionů. A to proto, že si myslím, že kapely, které tohle dělají, z velké většiny využívají sentimentality lidí, kteří touží po nějaké činnosti svých miláčků. A taky to podle mě svědčí - ne vždycky - o jisté neschopnosti těch hudebníků fungovat sólově nebo pod jinou skupinou. Nevím, každý na to má jiný názor, ale tohle je ten můj.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator