Robka - Salif Keita



Salif Keita je zpěvák, pocházející z Mali, z vesnice Djoliba, kde se 25. srpna 1949 narodil. Je potomkem významného šlechtického rodu, ale krutý žert přírody z něj učinil outsidera. Narodil se totiž jako albín. Do hlavního města Bamaka dorazil v devatenácti letech. Chtěl studovat, ale handicapoval jej slabý zrak a navíc byl bez peněz. To ho přivedlo do nočních klubů, kde si začal vydělávat hrou na kytaru a zpěvem. "V hudbě jsem cítil od počátku velikou moc," řekl "Stala se pro mne záležitostí duše. A já poznal, že je to pro mne jediný způsob, jak se dotknout Boha".
Rodina Salifa Keity byla jeho rozhodnutím věnovat se hudbě pohoršena. Toto povolání je v Africe vlastní griotům, což jsou chudí hudebníci, básníci a zpěváci, kteří mají za úkol opěvovat mocné.
Po dvouletém trmácení se po bamackých klubech přijal nabídku stát se zpěvákem The Rail Bandu. Orchestr reprezentoval moderní malijskou hudbu a získal podporu ministerstva kultury. Z Rail Bandu se tak stala jedna z prvních profesionálních kapel vybavených elektronickými nástroji.
Po třech letech odešel Salif Keita i se svým kytaristou Kante Manfilou k další, skvěle vybavené kapele Les Ambassadeurs. U Keity nicméně neleželo všechno pouze na úchvatném hlase. Jako jeden z prvních afrických hudebníků odhalil jedinou možnost, jak představit africkou hudbu v plné síle a zároveň ji dál rozvíjet, ve spojení nejmodernější techniky s africkými loutnami a perkusemi. Na svých moderních, často až rockově znějících albech spolupracoval s mnoha evropskými hudebníky, například s Carlosem Santanou či Vernonem Reidem.
V roce 2002 vydal převážně akustické album Moffou, které představuje v jeho kariéře zásadní obrat. Potvrdil na ní, že kytara, implantovaná do Afriky teprve před desítkami let, hraje v dnešní africké hudbě nezastupitelnou roli. odpojil ji však ze zásuvky a postavil na roveň tradičním dřevěným nástrojům. Další album M´Bemba (2005) bylo neméně úspěšné.
Tato dvě zmiňovaná alba byla na programu Keitova koncertu na festivalu Colours of Ostrava 2006. Bylo to v sobotu, třetí den festivalu večer a atmosféra byla dokonalá. Lidé se nechali Keitovou hudbou pobláznit a roztančit a nechali se unést jeho skvělým hlasem.
Zajímavostí je, že na Salifův koncert se přišel podívat i Robert Plant, který na Colours vystupoval v neděli večer, ale do Ostravy přiletěl už v sobotu, aby se s Keitou mohl sejít. Dokonce se pak v doprovodu svého kytaristy Justina Adamse prodral davem, nikým nepoznán (přitom měl prý jen vlasy do copu) a navštívil ho v zákulisí.
Ještě jedna taková věc mi utkvěla v paměti: Salif Keita je známý tím, že na konci svých koncertů zve lidi z publika ke společnému tanci na pódium. Na Colours ale bohužel zasáhla příliš aktivní ochranka, která tomu zabránila. Škoda, koncert tak skončil pro některé zklamáním.

Diskografie:
  • Seydou Bathili - 1982
  • Soro - 1987 - Mango
  • Ko-Yan - 1989 - Mango
  • Amen - 1991 - Mango
  • Destiny of a Noble Outcast - 1991 - PolyGram
  • 69-80- 1994 - Sonodisc
  • Folon- 1995 - Mango
  • Rail Band - 1996 - Melodie
  • Seydou - 1997 - Sonodisc
  • Papa- 1999 - Blue Note
  • Mama- 2000 - Capitol
  • The Best of Salif Keita- 2001 - Wrasse Records
  • Sosie- 2001 - Mellemfolkeligt
  • Moffou- 2002 - Universal Jazz France
  • The Best of the Early Years- 2002 - Wrasse Records
  • Remixes from Moffou - 2004 Universal Jazz France
  • M ´Bemba 2005 - Universal Jazz France
  • The Lost Album- 2006 - Cantos


Salif Keita - Bobo (M´Bemba)

Salif Keita - Madan (Moffou)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hudební abeceda - F jako Francie

Až naprší a uschne, pitomci

Arthur Lee: Vindicator